Petr Palacký, radní pro životní prostředí a klima

V Praze 6 nám vznikl nový sousedský spolek, který si vzal za cíl pozvednout Lotyšské náměstí. Moc děkuju za první kroky a těším se na vzájemnou spolupráci!

Kdo jste se nám ještě nepřihlásil ohledně zájmu využívat připravovanou komunitní zahradu, přihlaste se prosím;)

Komunitní zahrada Bubeneč Milí sousedé, městská uvažuje o tom, že na dosud volném pozemku vedle zastávky Nemocnice Bubeneč vznikne dočasná komunitní zahrada. Pozemek je v dlouhodobém horizontu určen k zástavbě, v současnosti však využíván není. Plánujeme proto zřídit dočasné místo, kde budete mít...

Stojím(e) o vaše názory! Jednak na dvě lokality, jednak na tento způsob veřejného dotazování!

Pojďte se se mnou bavit (o Dejvicích a Hanspaulce)

Dnes od 17 hodin na piazzettě před Národní technickou knihovnou máte možnost zeptat se každého radního na dotazy týkající se Hanspaulky a Dejvic.

Na co se (třeba) můžete zeptat mě?
❓ Revitalizace středového pásu v ulici Na Hanspaulce aneb dočkají se školáci důstojného veřejného prostoru?
❓ Dočkáme se někdy podzemních kontejnerů na Hanspaulce?
❓ Vznikne na Kotlářce nový rybník?
❓ Bude z Flemingova náměstí někdy náměstí, anebo zůstane i nadále tankodromem?
❓ Kde v Dejvicích plánujeme sázet nové stromy?
❓ Připravuje radnice rekonstrukci Lotyšského náměstí?
❓ Co dál s parkem v Rooseveltově ulici?
❓ Proč bylo nutné kácet některé stromy v parku Lázaro Cárdenase?
❓ Vznikne v Bubenči komunitní zahrada?
❓ Proč máme na Puškinově náměstí napsáno, že Bubeneč nejsou Dejvice?

Výměna podzemních kontejnerů na křižovatce Dejvická x Jaselská x V. P. Čkalova je (až na drobné dokončovací práce) hotová. Došlo k výměně vnitřků kontejnerů a taky shozových otvorů za zcela nový typ, který je v České republice pravděpodobně použit úplně poprvé. Jsou vyšší a dají se ovládat i nohama.

A s tím souvisí důležitá otázka: jak se vám líbí? Jaké máte zkušenosti s jejich používáním?

Pokud by se kontejnery osvědčily, přistoupili bychom k tomu, že bychom za tyto typy postupně nahrazovali nejstarší stanoviště podzemních kontejnerů, což jsou ulice Národní Obrany, Čínská a náměstíčko V Středu ve Vokovicích.

Na základě vašich četných podnětů jsem nechal na odboru znovu prověřit otázku kácení na Macharově náměstí. Došlo zde k odstranění zhruba tří desítek menších exemplářů javorů babyky (obvod 20-50 cm), a to za účelem tzv. výchovné probírky porostů. Stromky totiž byly původně udržovány jako tvarovaný živý plot podél plochy kurtů. Zhruba dvě desítky let ale tento živý plot už nebyl udržován, stromy narostly a vytvářely hustý zápoj. Pro zlepšení kvality porostu bylo nezbytné některé dřeviny odstranit, aby naopak ty ponechané měly dostatek prostoru pro další rozvoj. Odbor tedy nechal odstranit dřeviny, které byly potlačené, proschlé nebo deformované. Vedle toho musel být pokácen jeden větší strom, u něhož se při obhlídce bohužel ukázalo, že je v havarijním stavu a představuje tak bezprostřední riziko pro své okolí.

Jedná se o typ větší a koncepčnější probírky porostu, k němuž postupně na různých místech přistupujeme (v loňském roce např. svah u Vaníčkovy ulice, v Africké anebo u ulice Nad Hradním vodojemem). Nebudu zastírat, že odbor přistoupil k úpravám v té souvislosti, že se dokončuje úprava Macharova náměstí jako takového, a že by tedy bylo vhodné provést probírku dlouhodobě neudržované zeleně. Se zamýšlenou rekonstrukcí kurtů (ať už zde nakonec vznikne kontroverzní padel, anebo budou pouze obnoveny stávající tenisové kurty) ovšem kácení nesouvisí v tom smyslu, že by odstranění dřevin bylo jakkoli nezbytné pro práce na novém plotu (mezi stromy a plotem je odstup, práce mají probíhat zevnitř ve směru od hřiště).

Připomínám, že řízení ohledně modernizace sportoviště je přerušené do doby, než bude vypracována akustická studie a studie k osvětlení kontroverzního padelového hřiště.

Odvoz vysloužilých elektrospotřebičů s odnosem přímo z domácnosti
Ve dnech 25. až 28. března zajistí společnost ASEKOL pro občany Prahy 6 odvoz vysloužilých elektrospotřebičů přímo s odnosem z Vaší domácnosti.
Objednejte si ZDARMA svoz pomocí aplikace nebo na tel.: 234 235 236.
Google Play https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.asekol.aplikace
Apple App Store https://apps.apple.com/cz/app/svoz-elektra-asekol/id6447253438

Využít můžete taktéž pevná odběrová místa:
TERMÍN: 25. – 28. březen 2024
PONDĚLÍ: 13.00 – 15.00 hod. na Perníkářce 933/22
ÚTERÝ: 13.00 – 15.00 hod. parkoviště Tomanova 1177/96
STŘEDA: 13.00 – 14.00 hod. parkoviště Stamicova 1968/2
ČTVRTEK: 13.00 – 15.00 hod. Václavkova 335/18
Odevzdat je možné velké elektrospotřebiče (ledničky, mrazáky, pračky, televizory, monitory), drobné domácí elektro (kuchyňské přístroje, IT vybavení), elektronářadí, baterie, tonery, žárovky, zářivky a další elektrozařízení. Vysloužilé elektro bude následně předáno k ekologické recyklaci.
Není možné odevzdat jiné druhy odpadů včetně nebezpečných odpadů (chemikálie, oleje či barvy)!

Víte, že v metru Dejvická je galerie? Víte, že jsme společně se studenty promýšleli, jakým způsobem revitalizovat někdejší libocký a bubenečský hřbitov? Chcete si návrhy prohlédnout? Chcete si poslechnout, jak dál se zelení ve městě?

Zveme Vás na besedu s radním Petrem Palackým na téma Jak dál se zelení ve městě, která se koná dnes od 18:00 v rámci výstavy studentských prací Metamorfóza starého hřbitova, Divoká Šárka a Džbán/výjimecná krajina, ve vestibulu metra Dejvická, mezi pizzerií a knihkupectvím.

‼️ Měli byste zájem o komunitní zahradu v Bubenči❓ Vyplňte prosím předběžný dotazník.‼️

Kousek od zastávky Nemocnice Bubeneč, mezi ulicí Antonína Čermáka, kanadskou ambasádou, Jednořadou a železniční tratí se nachází pozemek, který má Praha 6 ve své svěřené správě. Kdysi byl užíván školou jako hřiště a ještě dřív jako prostor pro pěstitelské práce, už delší čas je ale prázdný. Městská část zde dlouhodobě plánuje výstavbu bytového domu, celá věc je ale technicky komplikovaná a zatím jsme stále spíše ve stádiu studií úvah než vlastního projektování.

Proto bychom tento pozemek rádi nabídli veřejnosti k dočasnému užívání. Máme rozpracován projekt pro vytvoření komunitní zahrady a zvolna začínáme s přípravnými pracemi (takovými, které by musely tak jako tak proběhnout).

Než se ale rozhodneme definitivně, že do celé věci půjdeme, potřebujeme zjistit jednu věc. Zájem veřejnosti.

Vyplňte proto předběžný dotazník zájmu o dočasnou komunitní zahradu.

Ta přídavná jména jsou důležitá.

💚 předběžný dotazník - k ničemu se nezavazujete, celou věc si můžete rozmyslet. Přesto se ptáme na relativně konkrétní otázky, protože nám přinesou potřebné informace. Zájemce z předběžného dotazníku samozřejmě budeme kontaktovat dál.

💚 dočasná zahrada - ještě jednou zdůrazňuji, pozemek je v dlouhodobém horizontu určen k zástavbě, až se to nachýlí, zahrada bude muset být přesunuta jinam.

💚 komunitní zahrada - pěstujete nejenom zeleninu, ale i sousedské vztahy.

Zde je link na dotazník: https://forms.gle/1ohvWKqssq19e3iz7 . Šiřte prosím dál.

Dnes byly pokáceny dvě lísky turecké v Bubenečské ulici. Vím, že z toho mnozí z vás nemají radost, ani já (nikdy) radost z kácení stromů nemám. Několik věcí k tomu:

🌳 Stromy nebyly ve zcela dobrém zdravotním stavu, nicméně důvody kácení nebyly zdravotně-bezpečnostní, ale kolize s novou zastávkou autobusů 131 a 108, která v těchto místech vzniká.

🌳 O zastávku MHD v těchto místech usilují městská část i organizace ROPID dlouhodobě, už od roku 2016. Vzdálenost mezi stávajícími zastávkami Hradčanská a Sibiřské náměstí je (na poměry husté městské zástavby) extrémní, přes 800 metrů. V rámci přípravy zastávky (respektive dvou zastávek, v každém směru jedné) dojde konečně i k vytvoření přechodu pro chodce v Bubenečské ulici, který zde zoufale chyběl.

🌳 Prověřovalo se několik možností, jak autobusové zastávky umístit, z hlediska toho, aby kácení stromů bylo minimální. Určujícími faktory byly rozhledové poměry pro křižovatku a pro přechod pro chodce, dále kolize stromů s dveřmi aktuálně používaných typů autobusů a viditelnost označníku zastávky. A kromě toho všeho i bezpečnostní požadavky americké ambasády.

🌳 Počet kácených stromů se podařilo zredukovat na dva (původně projektanti navrhovali pokácet tři stromy).

🌳 Lísky měly obvod kmene 72 a 55 cm ve výčetní výšce. Stromy nebyly nijak akutně poškozené (např. dřevokaznými houbami), nicméně vitalita zvláště té větší lísky nebyla zcela dobrá, měla značně prořídlou korunu, zvláště na vrcholku a v periferních oblastech. Na vině byly především růstové podmínky, které mají stromy v Bubenečské velmi špatný, rabátka o rozměrech 2 x 1,2 m plnohodnotné podmínky neumožňují.

🌳 Dojde k náhradní výsadbě za oba kácené stromy, a to (logicky) s mírným posunem oproti stávajícímu stavu, podrobněji viz plánek.

🌳 Nové stromy budou mít větší rabátka o rozměrech 2 x 2 m.

🌳 Vím, že se při čtení příspěvku někteří z vás nadechují k tomu sdělit mi, že v této části Bubenečské autobusová zastávka nikdy nebyla, že proto není potřeba, že všude dojdete pěšky anebo dojedete autem a že je vám líto rušených parkovacích míst. Věřte mi, že vaše důvody chápu a respektuji, ale, ve vší úctě, s nimi nesouhlasím.

🌳 Mentálně se prosím připravme na to, že celé stromořadí v Bubenečské ulici není v dobrém stavu a že se zde nejpozději v dlouhodobé perspektivě bez nějakého většího zásahu neobejdeme. Zdravotní stav některých stromů v rabátkách nevyhovujících rozměrů nepůjde zlepšovat donekonečna pouhými pěstebními zásahy, aby stromy měly nějakou lepší perspektivu, bude nutné rabátka zvětšit.

Na sociálních sítích trochu zapadla pozvánka na zítřejší veřejné setkání k tématu soch v bubenečském parku Generála Lázaro Cárdenase, a to je škoda.

V brzké době je zamýšleno umístění dvou bust latinskoamerických státníků a výhledové úvahy počítají s možností instalace dalších zhruba 7 soch. V plánu je vedle toho vytvoření interaktivních i papírových edukačních materiálů.

Veřejné setkání se uskuteční zítra, v úterý 19. března, od 17 hodin v prostorách blízké ZŠ Čermáka.

Určitě přijďte, jakékoli dotazy vám budou moci zodpovědět autoři záměru (na místě) mnohem úspěšněji, než bych to dokázal já (a zde na facebooku).

Opakování matka moudrosti.

Instalovali jsme dva nové komunitní kompostéry a hledáme zájemce a zájemkyně o jejich užívání.

Podzemní kontejnery na rohu Dejvické, Jaselské a V.P.Čkalova již dosloužily a přistoupili jsme k jejich generální opravě. Dojde ke kompletní výměně dosluhujících nádob za nový typ, samozřejmě včetně nových shozových otvorů. Práce potrvají týden, po tu dobu prosím využívejte dočasné kontejnery anebo jiná stanoviště tříděného odpadu, např. na křižovatce Dejvické a Václavkovy.

Z naší strany se jedná o premiérový projekt takto pojaté generální opravy, budu proto rád za zpětnou vazbu s používáním nových kontejnerů.

Práce na kompletní opravě vyjdou přibližně na 600 tisíc Kč včetně DPH.

DÁLE ROZŠIŘUJEME KOMUNITNÍ KOMPOSTOVÁNÍ

Městská část Praha 6 ve spolupráci s Kokozou rozšiřuje pole působnosti komunitních kompostérů! Komunitní kompostéry jsou vyrobeny z modřínového dřeva, mají 3 komory a jsou uzamykatelné. Slouží komunitě až 50 domácností, která má možnost zde odkládat svůj bioodpad a přeměnit ho tak na bio poklad! 💪🏼🌿
Dva nové kompostéry budou umístěny:

🪱 v Dejvicích na ulici Václavkova, vpravo na kopečku od dětského hřiště
🪱 na Sídlišti Dědina v ulici Ciolkovského, vedle trafostanice pomalované horkovzdušnými balóny

Bydlíte v okolí a chcete se stát součástí kompostovací komunity?
Vyplňte nejlépe přihlašovací formulář (odkaz v komentáři)
Můžete také kontaktovat Kokozu na [email protected] nebo na čísle 733 430 325. 😊

E-mailovou adresu a telefonický kontakt můžete použít i pro přihlášku do stávajících kompostérů, kde jsou buď jednotky volných míst, anebo možnost dostat se alespoň na čekací listinu:

🪱 roh ulic Africká a Kamerunská na Červeném vrchu
🪱 vnitroblok Velflíkovy v Dejvicích
🪱 roh ulic Na Okraji a Krásného sídliště Petřiny
🪱 vnitroblok Břevnovská v Břevnově
🪱 park na ulici Arabská ve Vokovicích
🪱 v parku na ulici Volavkova, Petřiny

Kompostování zdar! 👋🏼

Dámy a pánové, my jsme Zelení a dnešním sjezdem zahajujeme návrat do celostátní politiky!

Ministerstvo životního prostředí dnes prodloužilo souhlas EIA s výstavbou paralelní dráhy na ruzyňském letišti. Při té příležitosti si dovoluju připomenout, že ministerský souhlas se týká jiné stavby, než letiště aktuálně plánuje. Procesem posuzování vlivu na životní prostředí prošla dráha s maximální kapacitou 21,2 milionu cestujících. Ruzyňské letiště ale dlouhodobě operuje s jinými počty,nejčastěji 30 milionu.

Několik fotografií z dnešní procházky po parku Lázaro Cárdenase, na které jsme vysvětlovali, proč je nutné některé stromy pokácet.

Díky všem, kdo jste dnes přišli.

Všechny stromy určené ke kácení jsou označeny cedulkami.

Pokud se chcete s nimi rozloučit, máte poslední možnost. Část stromů bude pokácena už ve středu a ve čtvrtek.

‼️ Na konci února a v průběhu března bude muset být v bubenečském parku Genrála Lázaro Cáradenase postupně pokáceno 14 starých stromů. Ve všech případech se tak stane ze zdravotních a bezpečnostních důvodů.

Podrobný popis jednotlivých stromů a přesné důvody kácení jsou, jako vždy, uvedeny ve fotografiích.

Zde se pokusím věc shrnout souhrnně. Výsadba v parku většinově pochází z období krátce po skončení 2. světové války. Po osmi desítkách let, kdy stromy byly nuceny čelit městskému prostředí, se na nich, kromě dalšího, projevují dva negativní vlivy – stromy byly sázeny značně blízko u sebe, takže si jejich koruny konkurují, a byly sázeny do silně zhutněného podloží (nebo navážky), takže kořeny mnohdy vystupují nad povrch půdy a jsou náchylné k poškození.

Zdravotní stav stromů, které bude nutné kácet, se zhoršuje postupně a kontinuálně. Ostatně povolení ke kácení 8 dřevin je projednáváno už od roku 2016, přičemž proti němu bylo podáno několik odvolání na magistrát. Jak asi víte, podle zákona o ochrany přírody a krajiny mají ekologické spolky právo stávat se účastníky řízení ohledně povolení ke kácení, uplatňovat zde svá stanoviska, podávat své námitky a připomínky. Stávalo se tomu tak v případě tohoto řízení a sice byl proces zdlouhavý a komplikovaný, díky komunikaci úřadu a spolků se ale nakonec podařilo dosáhnout dohody ohledně jiné koncepce náhradní výsadby (k tomu podrobněji níže) a také byla zakotvena lepší ochrana netopýrů, kteří by v kácených stromech mohli potenciálně zimovat.

Co je ale hlavní zdůraznit – důvody pro kácení všech stromů jsou výlučně zdravotní a bezpečnostní. Nejedná se o kácení související s žádnou budoucí stavební činností a nejedná se o kácení výlučně z estetických či pěstebních důvodů.

V minulosti zde totiž takové snahy o radikální obměnu parku byly, ale veřejnost je důrazně odmítla. Rekonstrukce parku Lázaro Cárdenase, která skončila v polovině minulého roku, se tak týkala výlučně zpevněných povrchů v parku a mobiliáře. Stejně tak se vzrostlé zeleně nedotknou ani radniční plány na budoucí doplňování dalších soch do parku.

Ke změnám v parku v návaznosti na kácení stromů nicméně dojde. Jako náhradní výsadba je totiž uloženo celkem 21 stromů a 3 keře, tedy výrazně větší počet, než je množství kácených exemplářů. Výsadba se bude ve většině případů koncentrovat do východní části parku, kde stromy dosud chybí, a proběhne podle osazovacího plánu, k jehož koncepci dávaly minulosti spolky výraznou inspiraci.

Vím, že se jedná o velký zásah do parku, který možná vyvolá otázky. Proto organizujeme veřejnou procházku, během které budete klást dotazy nejen mně, ale i kompetentním pracovníkům a pracovnicím našeho odboru. V úterý 27. února, od 16 hodin.

Obdržel jsem několik dotazů a podnětů, jestli opravdu musíme kácet vrbu v břevnovském parku Škvoreckého, nedaleko Kaštanu.

Stručná odpověď je, že bohužel ano.

Jak asi většina z vás ví, vrby jsou jeden z mála druhů stromů, které dobře snášejí tzv. řez na hlavu, kdy je dominantní část kmene (terminál) radikálně zkrácena a nechává se znovu obrůst. (na vysvětlenou, jiné druhy stromů snášejí tenhle typ řezu velmi špatně a většina z nich zcela vůbec, může být klasifikováno jako poškozování dřevin). Hlavový řez je proto u stárnoucích vrb první varianta, jak prodloužit jejich žití bez nutnosti strom zcela pokácet.

Pochopitelně jsme to zvažovali i u vrby v parku Škvoreckého. Hlavový řez u tohoto stromu už v minulosti přinejmenším jednou proběhl.

Problémem bylo, že vrba byla silně napadena dřevokaznou houbou. I po minulém sesazení stromu se hniloba dále rozšířila. Stav stromu byl při posuzování vyhodnocen jako havarijní, s reálným rizikem rozlomení kmene.

Proto bohužel v tomto případě další sesazení stromu nebylo možné a museli jsme přistoupit k úplnému pokácení.

Vím, že to spoustu místních mrzí, a věřte mi, že mě, i když nejsem Břevnovák, to mrzí taky. Rozhodně nekácíme z plezíru, proto, abychom plnili nějaké kvóty anebo abychom pomocí většího kácení navyšovali cenu zakázek (přijde mi to zcela absurdní, ale i to už jsem se o nás dočetl).

Bohužel platí, že u starých stromů nacházejících se v obydleném území musíme vždycky brát v úvahu i bezpečnostní riziko. Tak, jako tomu bylo v případě břevnovské vrby.

(samozřejmě dojde k náhradní výsadbě, ale je jasné, že bude trvat několik dlouhých let, než nový strom dokáže plnohodnotně nahradit ten původní, pokácený).

Vyhodnocení vlivu lanovky Podbaba - Trója - Bohnice na životní prostředí bylo negativní.

Hlavní město i všechny dotčené části se teď musí postavit k projektu tramvajové dráhy jako k jednoznačné prioritě. Za Prahu 6 říkám, že jsme připraveni.

DOTACE PRAHY 6 V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

1. DOTAČNÍ PROGRAM PRO PODPORU EKOLOGICKÝCH AKTIVIT VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Jedná se o jednorázovou dotační podporu s příjmem žádostí od 30.1. do 29.2.2024, maximální výše dotace na 1 projekt je 70 000 Kč s povinnou spoluúčastí v minimální výši 10 % z celkových nákladů projektu.

Dotace je možné využít na náklady vzniklé a uhrazené během kalendářního roku 2024 (je tedy možné i zpětné proplacení nákladů vzniklých na počátku kalendářního roku, před podáním nebo schválením žádosti), příjemci jsou povinni dodat do konce ledna 2025 vyúčtování a závěrečnou zprávu.

Podporovaná témata:
a) Hospodaření s vodou (dešťová voda, šedá voda, zadržování vody v zeleni a krajině)
b) Příspěvek na vylepšení a úpravy veřejně přístupné zeleně, příspěvek na úklid, rekonstrukce a výsadba sadů a stromořadí, vysazování veřejné zeleně a následná péče o ni (záhony, skalky apod.)
c) Podpora využití hospodářských zvířat a blanokřídlých opylovačů k údržbě luk, podpora péče o hendikepované živočichy (záchranných stanic, útulků a podobných zařízení), podpora péče o volně žijící živočichy
d) Ekologické komunitní projekty – komunitní zahrady, revitalizace vnitrobloků (včetně případné projektové přípravy či participace), podpora cirkulární ekonomiky apod. Poznámka: Drobné herní prvky či mobiliář, které budou instalovány na pozemcích využívaných komunitou, mohou být podpořeny max. 10% z přidělené částky, předpokladem je zajištění atestu bezpečnosti.
e) Vzdělávací environmentální projekty, např. komplexní vzdělávací projekty pro veřejnost, přírodovědné procházky, zapojení veřejnosti do ochrany životního prostředí

2. DOTACE NA ÚDRŽBU VZROSTLÝCH DŘEVIN

Průběžná dotační výzva, žádosti je možné podávat kdykoli až do konce září 2024, maximální výše dotace je 30 000 Kč s povinnou spoluúčastí v minimální výši 10 % z celkových nákladů projektu.

Dotace je možné využít na náklady vzniklé a uhrazené během kalendářního roku 2024 (je tedy možné i zpětné proplacení nákladů vzniklých na počátku kalendářního roku, před podáním nebo schválením žádosti), příjemci jsou povinni dodat do konce ledna 2025 vyúčtování a závěrečnou zprávu.

Téma dotace: Šetrné a odborné ošetření a údržbu vzrostlých stromů, které významně přispívají k charakteru a příznivým klimatickým podmínkám veřejného prostoru v daném místě. V zásadě se podporuje údržba stromů (jehličnatých i listnatých) s minimálním obvodem kmene 110 cm ve výšce 130 cm nad zemí, dotace v principu není určena pro údržbu ovocných dřevin rostoucích na pozemcích vedených v katastru nemovitosti jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří a invazních dřevin (akáty, škumpy); v odůvodněných případech jsou možné výjimky.
Žádost musí obsahovat mj. dendrologický posudek, případně odborný popis prací od dodavatele služby, které mají být provedeny.

3. FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK (DAR) NA PROJEKT V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V PRAZE 6

Průběžná dotační výzva, žádosti je možné podávat kdykoli až do konce září 2024, maximální výše daru je 10 000 Kč, povinná spoluúčast není stanovena.

Finanční příspěvek je možné využít na náklady vzniklé a uhrazené během kalendářního roku 2024 (je tedy možné i zpětné proplacení nákladů vzniklých na počátku kalendářního roku, před podáním nebo schválením žádosti), příjemci jsou povinni dodat do konce ledna 2025 stručnou závěrečnou zprávu.

Podporovaná témata
a) Kompostéry, snižování množství odpadu, recyklace
b) Dešťová voda: nádrže, barely, záhony, závlahy
c) Příspěvek na vylepšení a úpravy zeleně na veřejných prostranstvích
Pokud se nejedná o pozemek ve vlastnictví žadatele, musí žadatel mít před podáním žádosti souhlas vlastníka nebo správce pozemku.
d) Péče o zvířata a živočichy na území Prahy 6
e) Edukativní projekty v oblasti životního prostředí

MUSÍME BOHUŽEL KÁCET

Zdravotní a bezpečnostní důvody nás vedou k tomu, že ještě do konce měsíce proběhne kácení některých stromů v parcích a na dalších veřejně přístupných místech. Všechny stromy byly pečlivě posouzeny po zdravotní, bezpečnostní, estetické i funkční stránce a ke kácení přistupujeme jenom tehdy, když je to ze zdravotních a bezpečnostních důvodů nezbytné. U všech kácených stromů bude samozřejmě realizována náhradní výsadba.

Níže najdete přehled všech kácených exemplářů. Podrobný popis důvodů i informace o náhradní výsadbě pak najdete v popisu jednotlivých fotografií.

🌳 javor v parku Ch. G. Masarykové (Hradčany)
🌳🌳🌳🌳 javor, vrba a dvě břízy v parku Škvoreckého (Břevnov)
🌳 javor při Mlýnské ulici (Bubeneč)
🌳🌳 dva hlohy na náměstí Borise Němcova (Bubeneč)
🌳 bříza v ulici Na Petynce (Střešovice)
🌳🌲hloh a smrk na náměstí Před Bateriemi (Střešovice)
🌳🌳🌳🌲🌲🌲🌲 tři břízy a čtyři smrky při ulici V Průhledu (Střešovice)
🌳🌲 líska a smrk v parku Hadovka (Dejvice)
smrk u domu Brixiho (Břevnov)
🌳 pajasan při ulici Na Bateriích (Břevnov)
🌳🌳 dva javory v areálu starého libockého hřbitova (Liboc)
🌳🌳🌳 tři jeřáby při Ankarské ulici (Břevnov)
🌳🌳 lípa a javor při Čílově ulici (Břevnov)

Není to, bohužel, všechno. Vedle stromů uvedených v tomto příspěvku připravujeme rovněž kácení akátů v blízkosti dětského hřiště Baba, v souvislosti s nutnými prací na jeho odvodnění, a dále několika stromů v bubenečském parku Lázaro Cárdenase. O těchto káceních budu informovat v nejbližších dnech.

(NEJEN) NOVÉ LAVIČKY NA HŘIŠTI ROOSEVELTOVA

Na dětském hřišti Rooseveltova před několika dny přibyly dvě nové lavičky. Laviček je v přilehlém parčíku habaděj, ale přímo na dětském hřišti chyběly a byla to častá zpětná vazba, které se nám dostávalo.

Celé hřiště jako takové není v moc dobrém stavu, i když je paradoxně v rámci Prahy 6 jedno z těch mladších. V roce 2017 ho vybudovala nedaleká pizzerie, která v parku rok provozovala stánek s občerstvením. Hřiště zůstalo na místě i nadále a přešlo pod správu městské části, z jeho stavu je ale poznat, že herní prvky nebyly pořízeny zrovna z nejdražších materiálů.

Vlastně celou dobu nad tímhle hřištěm visí Damoklův meč, původně se mělo jednat o dočasnou záležitost a hřiště je v těsné blízkost rušných Jugoslávských partyzánů. Jenže vzhledem ke své poloze je poměrně frekventované, ukázala nám to mimo jiné anketa, kterou radnice provedla v roce 2021.

A právě absence laviček je jedním ze zjištěných negativ, které se nám nyní podařilo napravit. Zanedlouho přibyde také informační cedule, která zde chyběla.

Tím to ale nekončí, hřiště si i do budoucna vyžádá další úpravy. Na místě je úprava stávajících zablácených cestiček mezi herními prvky. Otázkou je stav keřů v prostoru a možnost určitého odstínění od Jugoslávských partyzánů. A také možnost přidávání dalších herních prvků, a možná možná nejen do stávajícího prostoru, ale i do zbylé části parku. Park jako takový prošel (zdařilou) rekonstrukcí roku 1995, jeho mobiliář je po třiceti letech už na hranici životnosti a jeho další opravy už do budoucna budou problematické.

Letos ještě větší úpravy neproběhnou a než k nim přikročíme, budeme se vás ještě pečlivě ptát. Ale své názory a podněty můžete psát už teď, slibuju, že se neztratí.

PS: Celý text je o hřišti v parčíku v lízkosti Jugoslávských partyzánů. V Rooseveltově ulici je ještě jedno hřiště, při vstupu do parku Willyho Brandta. Užívají ho žáci z dvou bubenčských škol, ale loni se nám ho na letní prázdniny podařilo otevřít široké veřejnosti a už teď můžu slíbit, že to pro letošek zopakujeme.

Komunální politika je plná překvapení. Občas, i když málokdy, se stane, že jsou to překvapení příjemná. Jako teď.

Již můj předchůdce a ještě jeho předchůdce v pozici se snažili o zřízení prostoru v Praze 6, který by byl uzpůsobený pro psy. Vybudovat takové psí hřiště by se mohlo stát jednoduché, ale problém je s vhodnou lokalitou. Tahle zdánlivě jednoduchá věc se zatím pokaždé vybourala, především kvůli negativní reakci obyvatel okolí zamýšleného psího hřiště. A tak se nám zvolna plní seznam míst, kde v Praze 6 psí hřiště NEBUDE. Jako třeba Sedlec nebo předpolí Obory Hvězdy.

Stejně jako mí předchůdci se snažím i já. V souvislosti s aktuální Nápadem pro Šestku prověřujeme hned 4 lokality. U 3 z nich to vypadá zatím dost nadějně, tedy že by zde psí hřiště MOHLO BÝT (Dědina směrem k Drnovské, místo poblíž skateparku Baba a volný pozemek na Hradčanské mezi železnicí a Miladou Horákové. Jenže projednávání s občany nás ještě čeká a nedivil bych se, kdybychom se i tady mohli setkat s problémy.

Dlouho si ale říkám, že aspoň jedna z těch tří lokalit vyjde. Snad.

A pak jednoho dne otevřete facebook a zjistíte, že najednou psí hřiště v Praze 6 VZNIKLO. Bez spolupráce s vámi (nejedná se o pozemek městské části), vlastně bez vašeho vědomí ."Samo od sebe".

Jak už je asi jasné, nemám na tom žádné zásluhy. Mám jenom, upřímnou a nefalšovanou, radost.

(Ta zbylá psí hřiště nadále prověřujeme a připravujeme, a vyjde to. Určitě. Možná. Snad.)

Nemá si váš pejsek kde hrát? Máme pro vás skvělou zprávu! Nově v areálu Staré čistírny odpadních vod v Bubenči máme psí loučku. Naleznete zde několik překážek: proskakující kruh, kladinu, slalom, houpačku, prolezací rouru. Cestou se můžete zastavit na něco dobrého v Café Továrna a v letních měsících v našem Stokabaru. Těšíme se na vás a na vaše psí mazlíčky! 

   

ROK 2023 ANEB JAK SOUVISÍ LISTÍ NA CHODNÍCÍCH S TÁNÍM LEDOVCŮ

Píše-li politik bilanční texty, obvykle jsou plné sebechvály anebo plánů do budoucna. Tady a tamhle jsme přestřihli pásku, tamhle a onde ji budeme stříhat v příštích letech. Podívejte, občané, je to velkolepé a ještě velkolepější to bude.

I já bych se asi mohl chlubit, i já budu rád představovat velkolepé plány do budoucna. Ale o tom někdy jindy.

Pokud se totiž ohlédneme za rokem 2023, musíme ho vnímat především jedním způsobem. Nejteplejší v dosavadní historii.

Respektovaný projekt Copernicus Climate Change Service dnes uvedl, že průměrné celosvětové teploty za období únor 2023 až leden 2024 překročily dlouhodobý průměr předindustriální éry o 1,52 °C. Ponechme stranou, že za období kalendářního roku (leden až prosinec) ten symbolický a politicky důležitý mezník 1,5 °C zatím překročen nebyl (bylo to „jen“ 1,48 °C) nebo že se jednotlivé modely v řádu setinek liší (především proto, že odlišně počítají ten průměr předindustriální éry). To jsou detaily a na celku nezmění vůbec nic. Rok 2023 byl teplejší než dosud rekordní roky 2016 a 2020. Teplejší než kterýkoli jiný. Nejteplejší v dosavadní historii.

Globální oteplování není jenom záležitostí nějakého vzdáleného, vnějšího světa, ledovců a oceánů. Není jen fenoménem dovolených (kromě umělého sněhu si už dneska nezalyžujete pořádně ani v Alpách), setkáváme se s ním tady a teď. I u nás v Praze 6.

Někdy to může být celkem banální. Občané nás kritizovali, že jsme v době velkých veder naráz vypnuli pítka a mlžítka v parcích. Ano vypnuli. Ta téměř tropická vedra totiž přišla počátkem října, kdy už jsme měli vodní prvky zazimovávali.

Jindy už jsou následky závažnější. Vadí vám, že na cestičkách v parcích stále zůstává neodklizené listí ze stromů? Vlivem dlouhodobě vyšších teplot zůstávalo ještě během listopadu na stromech v takové míře, že nemělo smysl listí odklízet. Během několika dnů přišlo náhlé ochlazení, vcelku solidní sněhové srážky a od té doby je půda natolik rozmáčená, že ho komplikovaně odstraňujeme dosud.

Jenže ruku v ruce s oteplováním jde i pokles hladiny spodní vody. Na vině není ani tak celkový pokles srážek jako změny v jejich rozvržení. Stejně tak vyšší teploty v zimě způsobují násobně vyšší odpar. Odpařená voda se nevsakuje do půdy a zde poté dlouhodobě chybí. To všechno způsobuje, že hladina spodní vody v Praze podle některých zdrojů v posledních letech poklesla zhruba o 40 centimetrů. Těchhle 40 centimetrů je přitom vrstva, ze které absorbují vodu kořenové systémy většiny stromů. Úbytek vody způsobuje dřevinám ve městě citelné, a mnohdy nenapravitelné problémy.

Odnášejí to hlavně břízy. Bříza je pionýrský druh, který si dobře poradí i s méně příznivými stanovišti a nevadí jí ani exhalace. U nás v Praze 6 se jí dlouhodobě daří i v blízkosti rušných komunikačních tepen, jako je Evropská a Patočkova. Tedy dařilo. Právě břízy jsou totiž na pokles hladiny vody značně citlivé. A my se neustále setkáváme se stromy, kterým už nedokážeme pomoci a nezbývá než je pokácet. A podobné jako s břízami je to i s topoly nebo jeřáby.

Jistě, všechny tyhle problémy mají řešení. Vodní prvky budeme v příštích letech zazimovávat později. Do budoucna budeme omezovat počet parkových ploch, ze kterých je listí nezbytné odklízet (a i tam, kde je to potřeba, se budeme snažit ho kompostovat na místě). Při výsadbě stromů budeme důsledněji uplatňovat lepší (a dražší) řešení směřující ke zvětšení prokořenitelného prostoru a lepšímu vsaku vody v okolí stromů, a při výsadbě budeme upřednostňovat ty druhy, které teploty současného města zvládají příznivěji.

To všechno ale nezmění na tom, že klimatická změna je tu. Strasti, které přináší životnímu prostředí v Praze 6, jsou jenom špičkou ledovce v moři globálních problémů a řešení, která proti nim hledáme, někomu mohou přijít jako cídění paluby Titaniku od droboučkých šmouh. To všechno jsou ale malé střípky velkého problému zvaného klimatická změna. A my musíme jednat. My všichni a hned teď.

PS1: Ano, jednáme. Startujeme strukturální změny v energetice. Připravují se velké projekty k ekologičtějšímu vytápění. Praha má stále ohromné rezervy v odpadovém hospodářství, zvláště v bioodpadu anebo stavebním odpadu. Ale o tom všem někdy jindy.

PS2: Všechno souvisí se vším, samozřejmě. Pokud budeme mít ve městě příjemnější parky a hřiště, méně lidí bude odjíždět z Prahy v každém volném kousku volna. Pokud budeme mít lepší podmínky pro pěší a cyklisty, méně lidí bude jezdit autem. V ulicích potřebujeme stromy, ne parkující auta.

PS3: Zrušme povinné lyžařské kurzy, tohle už v dnešním světě smysl nedává.