Praha 1 Online

📷 Dnes vás zdravíme z ulice U Zlaté studně.

🔹 U Zlaté studně je asi 100 metrů dlouhá úzká ulice, která je pokračováním Sněmovní ulice od domu U pěti kostelů. Patří pro své architektonické kvality k vyhledávaným pražským lokalitám. Členité střechy, portály domů, drobné stavební detaily a nad ulicí v nadhledu Ústav šlechtičen, Rožmberský palác Pražského hradu. To vše je nám odměnou za namáhavou cestu nahoru. V cíli jsme však odměněni dvojnásobně, neboť vyhlídka na Prahu přes malostranské střechy je k nezaplacení.

🔹 Původně se i v těchto místech říkalo Pod valy hradu pražského a od poloviny 18. století pak Pětikostelní. Také název Sněmovní se přenesl až sem nahoru od so**ední ulice, která toto jméno má dodnes, neboť tam sídlila od roku 1871 do roku 1918 zemská sněmovna. Současný název ulice U Zlaté studně se datuje od vytvoření Velké Prahy v roce 1922.

🚶‍♂️ Dnes nás naše putování historií a současností Prahy 1 zavedlo do ulice Míšeňská.

🔹 Starobylost místa je dána bezprostřední blízkostí biskupského dvora i blízkostí nejstaršího kamenného mostu v Praze. Biskupský dvůr byl po husitských válkách opuštěn, stavební aktivita i v těchto místech byla nejspíše zahájena až po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v roce 1541.

🔹 Trasa ulice, kterou navrhoval někdy po roce 1707 Tomáš Haffenecker, navazovala na starou cestu k Dolnímu přívozu u Vysokého nebo také Panského domu (čp. 92/15). Ulice dostala jmého Nová, vznikala parcelací pozemků a vedla k přívozu. Cyril Merhout uvádí v 2. díle Zmizelé Prahy v době vzniku ulice také název Svatojosefská. Západní části, která měla blíže k Dražického náměstí, říkalo se podle obchodu s dřevěným uhlím také Uhelniště.

🔹 Od roku 1870 platí pro celou ulici pojmenování Míšeňská. Rohový a nepravidelný dům U Lužického semináře (čp. 90/13) vybudoval Matěj Václav Jäckel. Tento dům věnoval kněz Jiří Josef Šimon roku 1726 lužickým studentům bohosloví. Na druhém konci ulice, kde začíná malostranská část Karlova mostu, stojí zajímavý dům U tří pštrosů (čp. 76/12). Fedršmukéř Jan F*x nebo Fuchs dal dům při přestavbě vyzdobit malbami Daniela Alexia z Květné (1606), které zobrazují majitelovo povolání. Zabýval se prodejem módní novinky – pštrosích per. V roce 1714 v tomto domě prodával Armén Deodatus Damajan další pražskou novinku – kávu. Část bloku ulice blíže k Vltavě patřila od roku 1707 malostranskému řeznickému cechu ( čp. 75/11, 74/9, 73/7). V domech čp. 73/7, 72/5, 71/3 se usídlila manufaktura Demartinů. V této ulici se už v 18. století začíná probouzet malostranský průmysl.

Historická fotografie: Stará Praha krásná
Současná fotografie: Jaroslav Tatek

Pasáž U Stýblů v roce 1937.

Zdroj: Andrew Aborygen Skladowski

🚶‍♂️ Dnes nás naše putování současností a historií Prahy 1 zavedlo na Hlavní nádraží.

🔹 Původní nádražní stanice nesoucí jméno císaře Františka Josefa byla postavena podle návrhu Vojtěcha Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia v novorenesančním slohu v roce 1871. Stavba se dvěma věžemi s hodinami byla dlouhá 150 m, střechy loubí ukončující obě křídla byly neseny jónskými sloupy, přízemí výpravní budovy vyplňovala prostorná hala krytá kazetovým stropem. Budova, které se pro její vzhled začalo záhy říkat „zámecké nádraží“, však brzy přestala kapacitně stačit a na přelomu století byla vypsána veřejná soutěž na důkladnou přestavbu.

🔹 V soutěži zvítězil projekt architekta Josefa Fanty, jenž soustřeďovací halu vyřešil podle zásad secesního slohu jako ústřední pavilon s podobou půlkruhovitého uzavřeného prostoru s pokladnami a vstupy na nástupiště (dnes prostor slouží jako kavárna). Vstupní průčelí z ulice je tvořeno velkým oknem ve tvaru oblouku. Od centrální části se pak rozbíhají 2 křídla zakončená třípatrovými budovami. Celek byl obohacen čtyřmi věžemi: dvě dotvářejí hrany centrálního vestibulu a jejich vrcholy jsou tvořeny skleněnými symboly zeměkoule. Další dvě zdobí křídelní budovy, doplněny jsou hodinami a jižní věž byla navíc osazena symbolem železnice – okřídleným kolem. Nádraží se přestavovalo za plného provozu v letech 1901–1909. Kopuli nad hlavní částí budovy zdobí secesní motivy a sochy od Stanislava Suchardy a Ladislava Šalouna zpodobňující česká města.

Historická fotografie z roku 1964: Autor Ernst Wolf, Zdroj: Úžasná Praha nostalgická
Současná fotografie: Jaroslav Tatek

Sáňkování na Petříně v roce 1910.

Zdroj: Andrew Aborygen Skladowski

Tématem sobotního dne v Praze 1 byla voda.

Protipovodňové cvičení na Žofíně ověřilo výbornou připravenost Hasiči Praha 1. A takto klidnou hladinu Vltavy, v tomto místě Čertovky, vidíme nejraději 😊

Fotografii pořídil Jaroslav Tatek 📸

Až půjdete Kaprovou ulicí, pozvedněte hlavu a podívejte se trochu jinak 😊

🔹 Název ulice je někdy odvozován od domovního znamení na domě U tří kaprů, avšak ve skutečnosti získala ulice jméno až v 2. pol. 16. st., kdy tentýž dům (čp. 49) koupil staroměstský primátor Pavel Kapr z Kaprštejna.

🔹 Ulice patří k nejstarším pražským komunikacím, spojovala Staroměstské náměstí, na němž se nacházelo pravděpodobně nejstarší tržiště vznikajícího města, s brodem přes Vltavu u dnešního Rudolfina, možná i s nejstarším dřevěným mostem, který byl v blízkosti brodu vybudován, a zcela jistě s přívozem, jenž v těchto místech existoval až do konce 19. století.

Malostranské střechy. Kolik všedních i nevšedních příběhů se pod nimi skrývá...

Mandloně na Petříně věstí brzký příchod jara 🌸

A máme malou zajímavost: ač se zdají teploty letošní zimy nadprůměrné, v roce 2023 jsme zveřejnili fotografie kvetoucích petřínských mandloní už 24. ledna.

Krásný nedělní večer 😊

🎞️ U příležitosti dvouletého výročí ruské invaze na Ukrajinu vás zveme 29. února v 18 hodin do Kino 35 na projekci dokumentárního filmu 20 dní v Mariupolu režiséra Mstyslava Černova, který je nominovaný i na Oscara.

🎤 Po projekci bude následovat diskuse s historičkou a dokumentaristkou Mariiou Sulialinou a Davidem Stulíkem, zvláštním zmocněncem pro východní partnerství na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Debatu bude moderovat Lenka Víchová, novinářka a specialistka na ukrajinistiku.

▪️ Výtěžek z prodeje vstupenek věnujeme sdružení Museum for Change, které se zabývá ochranou muzeí a kulturního dědictví na Ukrajině.

▪️ Zakoupením ukrajinských kulinářských specialit a uměleckých předmětů můžete zase přispět na pomoc spolku Berehyni z Irpenya, který sdružuje ukrajinské ženy zajišťující materiální podporu vojákům.

Akci KINOWAR pořádá Kinovarta v rámci cyklu 4 projekcí v Praze ve spolupráci s Velvyslanectvím Francie a Velvyslanectvím Ukrajiny v České republice.

🇺🇦 20 DNÍ V MARIUPOLU | Občas katastrofu nezpůsobí sopka či moře, ale váš so**ed. A pak vám nezbývá nic jiného než se bránit.

Dokumentární snímek 20 dní v Mariupolu (🔊UA, EN💬CZ, EN), který máte možnost vidět 29. 2. v Kině 35, byl je nominovaný na Oscara. Svou účastí přispějete na obnovu ukrajinského kulturního dědictví či ukrajinským ženám zajišťují podporu svým vojákům. Po filmu diskuse s odborníky.

Více info bit.ly/film_debata_pro_Ukrajinu
Přijďte i v případě, že všechna místa budou rezervovaná. Máme v plánu přidat přístavky.

🇺🇦 20 DAYS IN MARIUPOL | Sometimes it's neither the volcano nor the sea that causes the disaster, but your neighbour.
When that happens, you have no choice but to fight back.
Documentary 20 Days in Mariupol (🔊UA, EN💬CZ, EN) was nominated for an Oscar, threfor don't miss our projection. You'll be contributing to the reconstruction of Ukraine's cultural heritage and supporting the Ukrainian women standing by their soldiers. The film will be followed by a discussion with experts.
For more information bit.ly/film_debata_pro_Ukrajinu

Příběh zachycený v roce 2000 chorvatským fotografem Stanko Abadžićem v Černínské ulici.

Zdroj: Pražské příběhy

Dramatické nebe nad sochou sv. Víta na Karlově mostě.

🔹 Sochu vytvořil v roce 1714 Ferdinand Maxmilián Brokoff.

🔹 Socha znázorňuje mladého římského mučedníka jako legionáře s knížecí korunou a mučednickou palmou stojícího na skále. Údajně byl prý patron pro svou křesťanskou víru ze skály svržen, ale lvi jej nezabili a lehli si mu k nohám.

🔹 Podle legendy o sv. Václavu to byl právě kníže Václav, kdo na zasedání říšského sněmu obdržel od římského císaře darem rámě sv. Víta, tj. ramenní kost světce, kterou přivezl na Pražský hrad a na počest světci dal před rokem 929 vystavět rotundu sv. Víta, později zasvěcenou svatým Vítu, Vojtěchu a Václavovi, dnešní Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě.

🔹 Svatý Vít je patronem mladých lidí, tanečníků, herců, komiků, vinařů, hostinských, lékárníků, kovářů, sládků a horníků, a stal se zemským patronem v Čechách, Sasku a na Sicílii.

Únorové jednorázové akce Střediska sociálních služeb - Trénování paměti, přednášky, Setkání s kulturou, mezigenerační setkání, vycházku po pasážích anebo komorní koncert - tyto jednorázové akce čekají na naše seniory v dalších únorových dnech.

🗞️ Více si přečtete na straně 36 únorového vydání magazínu JEDNA -> https://www.praha1.cz/casopis-jedna/.

Portál Hradčanské radnice v Loretánské ulici na fotografii z léta 1906.

Zdroj AHMP, Pražské příběhy

Pohled na kapli Staroměstské radnice z ulice Celetné.

🔹 Až půjdete kolem, všimněte si soch, které stojí na arkýři kaple:

🔹 Stojící Panna Marie s Ježíškem na levé paži, pískovcová socha z kaple z roku 1381 byla na vnější stranu arkýře osazená roku 1392; gotický originál byl před rokem 1938 předán do sbírek Muzea hl. m. Prahy. Kamenná kopie se z arkýře zřítila v květnu 1945. Sádrových kopií bylo v 19. století zhotoveno více. Jedna je v depozitáři Lapidária Národního muzea a byla prezentována na výstavě v Karolinu v roce 2015.

🔹 Sochy světců pocházejí z 19. stoletíː
sv. Ludmila (podle gotického vzoru), sv. Václav, sv. Vojtěch, sv. Vít.

Foto: Jaroslav Tatek
Info: Wikipedia -> https://cs.wikipedia.org/wiki/Kaple_Starom%C4%9Bstsk%C3%A9_radnice.

🚶‍♂️ Dnes naše putování historií a současností Prahy 1 nabízí pohled z jednoho břehu Vltavy na druhý.

🔹 Historickou fotografii pořídil kolem roku 1870 František Fridrich (1829-1892). Zachycuje obraz Prahy ještě před tzv. Pražskou asanací neboli "ozdravující přestavbou" zejména Josefova. Zasáhla však také například Staré a Nové Město i vzdálenější Podskalí.

🔹 Na základě asanačního zákona vydaného v únoru 1893 mělo být zbouráno na 600 objektů (zejména z finančních důvodů jich nakonec bylo podstatně méně). Na místě asanovaného území měla vzniknout moderní čtvrť. Uváděným důvodem rozsáhlé demolice byly zejména hygienické podmínky. Čtvrť byla přelidněná, chyběla kanalizace, studniční voda byla závadná...

🔹 Pražská asanace vyvolala vlnu nevole. Navždy zmizelo několik vzácných památek, což bylo ve výsledku podnětem k myšlence památkové péče.

Zdroj historické fotografie: Andrew Aborygen Skladowski.
Autorem současné fotografie je Jaroslav Tatek.

🎹 Již zítra 12. února od 17 hodin zazní v kostele Panny Marie pod řetězem varhanní nešpory Maltézských rytířů.

Účinkují Veronika Hádková (hoboj) a Miroslav Pšenička (varhany).

Přijďte si pro úžasný hudební zážitek s jedinečnou atmosférou.

🎼 Základní umělecká škola Biskupská vás zve na koncert k 200. výročí narození Bedřicha Smetany, který proběhne ve středu 6. března od 18 hodin v Koncertním sále školy, Biskupská 12.

Jste srdečně zváni a vítáni 😊

Téměř jarní pohled, který potěší každou romantickou duši.

Foto: Jaroslav Tatek

Litinová pumpa s lampou. Kozí plácek na Starém Městě kolem roku 1890.

Fotograf: Jindřich Eckert
Zdroj: AHMP, Pražský historický kaleidoskop

🔹 Baťův dům v ulici Břehová, která směřuje od Staronové synagogy k vltavskému břehu.

🔹 Jižní část ulice byla dříve nazývána Schielesova (asi majitel některého domu), severní podle břehu Vltavy Břehová nebo Pobřežní. Malé náměstí, které zmizelo při asanaci pod domovním blokem mezi ulicemi Pařížskou, Břehovou a ulicí 17. listopadu, se od roku 1400 do 19. století nazývalo V hampejze podle veřejných domů, později Poštovské podle poštovského dvorce, který u náměstí stával, pak ještě Staré poštovské náměstí. Slepý kout při náměstí nesl jméno Joachimovský (asi majitel některého domu). Všechna pojmenování v roce 1870 zanikla pod názvem Břehová.

🎼KOSTELNÍ SLAVNOSTI otevírají letošní sezonu ve čtvrtek 22. února 2024 od 18 hodin v kostele sv. Josefa, Nám. Republiky, koncertem Ave Maria.

🎻🎹 Tentokrát si sopranistka Marketa Fassati pozvala Jitku Hosprovou - viola, Víta Aschenbrennera - varhany a P. Vojtěcha Drahomíra Dvouletého - rektora kostela.

Vstupné dobrovolné.

Jste srdečně zváni.

Pražské postavičky. Na začátku třicátých let sedávala na Karlově mostě přímo u schodů na Kampu žena s citerou.

Foto: Světozor, 1934
Zdroj: Pražské příběhy

⚽ SVČ Jednička otevírá v 2. pololetí nové kroužky pro děti i dospělé, do kterých se můžete přihlásit již nyní.

📝 Současně je možné hlásit se do stávajících kroužků.

✅ Vybírejte na https://www.svcjednicka.cz/krouzky.

🖌️ V letošním roce zahajuje Sdružení výtvarníků Karlova mostu další, už čtvrtou dekádu, kdy se velmi zodpovědně stará o tuto jedinečnou památku.

💬 „Každé velkoměsto má místo, jako je tato galerie pod širým nebem, jak také Karlův most nazýváme. A my jsme samozřejmě velice hrdí na to, že zde můžeme být. Chtělo by se říct, že jsme za uplynulých třicet let přežili všechno, a doufáme, že zde ještě pár let vydržíme,“ říká Roman Kotrč, mluvčí spolku.

Celý rozhovor najdete v novém čísle časopisu JEDNA, který vychází již v pondělí 5. února 🗞️

⛷️ Prvňáci a druháci ze ZŠ Brána jazyků jsou na lyžařském výcviku v Česticích. Děti jezdily lyžovat do Skiareálu Zadov, kde z nich zkušení instruktoři udělali již zdatné lyžaře.

🔗 Více informací a fotogalerii najdete zde https://www.praha1.cz/hlaseni-ze-skoly-v-prirode-v-cesticich/.

Dnes se fotografií od Jaroslav Tatek přesuneme do ulice Sněmovní.

🔹 Dnešní Sněmovní ulice, která vede ze středu Malostranského náměstí a končí slepě pod svahy Hradu, byla v centru událostí města Prahy už v nejstarší době. Cesta k Pražskému hradu, jenž ovládal pražskou kotlinu asi od poloviny 9. století, vedla po Opyši od východu, po dnešním Hradčanském náměstí od západu a od brodu, přívozu a později od mostu přes osadu Na pískách (Klárov) vedla další důležitá cesta z pravého břehu Vltavy Sněmovní ulicí k jižnímu vstupu do Hradu.

🔹 Sněmovní ulice byla spojena i s jižní cestou od Košíř Karmelitskou ulicí a Nerudovou ulicí byla napojena na hlavní komunikaci od západu. Pravděpodobně právě v těchto místech bylo centrum nejstaršího podhradí. Nasvědčuje tomu asi deset kostelů v bezprostřední blízkosti a další významné lokality jako dvory: biskupský, nebovidský, chotěšovský, mělnický i opevněné místo johanitů u kamenného mostu.

🚶‍♂️ Dnes nás naše putování historií a současností Prahy 1 zavedlo do ulice Revoluční, konkrétně k paláci Merkur.

🔹 Palác Merkur je funkcionalistická budova, jejímž architektem je Jaroslav Fragner a svůj název nese podle tehdejší prvorepublikové pojišťovny. Vybudován byl v letech 1934–1936. Realizaci stavby umožnila regulace toku Vltavy z první poloviny 30. let 20. století.

🔹 Dvoupodlažní kavárna, která se nacházela v přízemí a prvním patře, prošla několika změnami – v 60. letech 20. století sloužila jako odbavovací centrum Československých aerolinií. Od 4. října 1967 až do 70. let zde fungoval populární studentský klub "Vltava". Od 90. let ho nahradil autosalon „Autopalác Vltava“.

🔹 Podle původního plánu měla být stavba z druhé strany Revoluční třídy doplněna ještě o další administrativní budovou podobného charakteru, aby tak byla vytvořena symbolická brána do města, tento plán ale nikdy nebyl realizován.

Historická fotografie: Stará Praha krásná
Současná fotografie: Jaroslav Tatek
Zdroj informací: Wikipedie na odkazu https://bit.ly/3Sk3WvT.

Praha mnoha tváří.

Klidný nedělní večer a dobrý vstup do nového pracovního týdne 😊