Bírstajlový blogísek začínajícího sládka

S vařením piva je to jako s akutním průjmem. Máte nějaké plány a přesně načasovaná mezipřistání na záchodě, jenže pak uděláte tu osudovou chybu - pro spadené klíče se nezohnete, ale přidřepnete si a... všechno se to posere. Doslova.

I já měl loni s pivem plány. Třeba že budu na své svatbě rozdávat každému svatebčanovi po lahvi (jak to dopadlo je zřejmé z příspěvku z 1. června 2022).

Jsem však člověk nezdolný, a proto jsem dnes stočil další várku. Poněkud symbolicky. Na den přesně za dva měsíce se nám má totiž se ženou narodit dcera. Dva měsíce jsou mimochodem též doba, po kterou má teď pivo zrát v lednici, tudíž je určení této várky zřejmé.

No. A pak je tu vždycky možnost, že se to opět nepovede, a vy to všechno zase vylejete za stálého míchání do hajzlu. Takže Vám zbydou oči pro pláč. A teda nově i dítě. To nikam lejt nebudete. Říká žena.

Život nikdy nebyl lepší.

Ženy. Tohle je situace, kdy uvidíte (jindy hrdé) muže plakat.

Mužové! Neskrývejte v těchto chvílích slzy. Vždyť kdy jindy by je měl svět vidět.

Cesta začínajícího sládka může i fyzicky bolet. To když (včetně Vaší tolerantní polovičky) uklízíte 5 litrů Vašeho dítěte po celé předsíni a kumbálu ve tři ráno poté, co nepovedená várka prorve soudek. Pak zkusíte, jak je na tom zbytek Vašich dětí a... výsledek ostatně můžete vidět na videu.

A teď mne prosím omluvte, jdu truchlit.

Requiem for a beer R.I.P.

"Co to je za nevzhlednou, křivou, špatně natřenou dřevěnou konstrukci a nahodile natažené, nezapravené dráty?" říkáte si jistě.

Tak to je, prosím pěkně, nevzhledná, křivá, špatně natřená dřevěná konstrukce a nahodile natažené, nezapravené dráty.

Jo, a taky je to zárodek domácí chmelnice na podzimní, za studena chmelený, pívo.

A teď už jen čekat...

Nakonec se ukázalo, že první várka piva provedla kvasný blitzkrieg a nalahvována (a nasoudkována) byla již minulý pátek. Druhá várka si dávala načas, prvotní kvašení bylo tudíž dokončeno až dnes.

S hrdostí Vám tedy představuji svá první dvě piva. Jména byla zvolena záměrně, neb sládek neočekává nějaké velké pivní úspěchy...

Wormpiss:

Je to ten kvasný blitzkrieg, co už byl nalahvován v pátek. Chuť opravdu odpovídala červím chcánkám. Extrémně hořké a silné jak sloní noha. Po dvou locích jsem se motal jak norek před nonstopáčem ve tři odpoledne. Barva a průzračnost odpovídá čerstvému jablečnému moštu.

Chci jenom preventivně upozornit, že jsem červí chcánky nikdy nechutnal, ale přesně takhle si tu chuť představuju.

Warmpiss

To jsou ty rozvážné kvasinky lahvované dnes (na fotce v Laško kryglu). V pivu se ukázaly jako spořádanější okupant, jednalo se o takovou tradiční vojenskou operaci. Chuť je kombinací ejlu a weissbieru, lehce štiplavá a překvapivě mile hořká. Silné jen o něco méně, než předchozí sloní noha.

Tak a to by bylo. Na Velikonoce bude hotovo. Nachystejte si zásobu toaleťáku. Možná to bude na posrání - ale zato naše!

Dej Bůh štěstí!

Po včerejší celodenní várečné akci jsme se za necelých 24 hodin dostali strašně daleko. Aktuálně máme nějakých 18 a 23 litrů mladého piva (o jejich názvech si povíme příště).

Proč říkám, že jsme strašně daleko? Po 24 hodinách jsou totiž kvasinky v předposlední fázi prvotního kvašení - tvoří se tzv. vysoké kroužky. Tato fáze se vyznačuje nejvyšší tvorbou alkoholu a CO2 z celého procesu. A zde přichází na řadu drobná rada od začínajícího sládka:

I když svým ctěným nosem pranic neucítíš, nestrkej jej blízko k moku. Se zlou se potážeš - brkati budeš a hlava tě rozbolí. Fakt. Hodně.

Na fotografiích: "vysoké kroužky" v plné kráse, "vysoké kroužky" těsně před poslední fází (tzv. "propadání deky").

Právo várečné
V dobách dávno minulých se na vaření piva uplatňovalo tzv. právo várečné, tedy že každý právoplatný měšťan mohl vařit pivo. Toto várečné právo v kombinaci s právem mílovým – tedy že míli od příkopu u městských hradeb – nesměl nikdo provozovat stejné řemeslo jako měšťané daného města, bylo na našem území už od středověku. Pivovarníci se sdružili do cechu a s recepty na vaření piva se moc nechtěli dělit. Revoluce přišla až v období Napoleonských válek a navíc v Brně.

Jistý František Ondřej Poupě totiž dokončil svoji revoluční publikaci „Počátkové základního naučení o vaření piva“, ve které přiblížil pivovarnictví celému světu. Jeho škola pro sládky (v budově Modré hvězdy, dnes Šilingrovo náměstí) se stala celosvětově proslulou (a dnes je tam symbolicky největší pivnice v Brně). František Ondřej Poupě skonal v předvečer bitvy Tří císařů, jeho přínos pro pivovarnictví však přetrvává.

I dnešní podmínky pro vaření piva bychom mohli směle nazvat právem várečným. Poté, co ohlásíme naši výrobu na příslušný celní úřad, můžeme ročně uvařit v domácích podmínkách (ale nezpeněžit) 2 000 litrů piva. Což zní tak trochu jako výzva.

Bírstajlový blogísek začínajícího sládka updated their website address.

Bírstajlový blogísek začínajícího sládka updated their business hours.

Jak vybrat správnou vodu

S rozhodnutím začít vařit pivo v domácích podmínkách je nutné zařídit spoustu věcí. Jako třeba výběr kvalitní a chutné vody. A ano, jde to i s vodou z kohoutku (ale to je fujky-fujky).

To máte věci jako tvrdost vody, iontové koeficienty, obsah sádrovce, síranu hořečnatého nebo vápence. Dále množství manganu a zinku pro správnou práci kvasinek, pH, residuální alkalita varné vody a jiné samozřejmosti. Lze tedy říci, že pokud chceme uvařit co nejlepší pivo, je třeba všechny tyto ukazatele (a mnohé další) sledovat již před výběrem zdroje vody (obecně ale platí, že pivo bude vždy jen tak dobré, jako byly jeho suroviny).

No a pak je tu přístup začínajícího sládka. Pro naše účely situaci zdramatizujeme:

S (Sládek): (v zápalu diskuse) Tyjo, vůbec, ale fakt vůbec netuším, jakou vodu použít.

M (spolupachatel): (ve stejném zápalu diskuse) Zajeď si k nám do Zdravé Vody, to je dědina hned vedle nás. Pro tu vodu si tam jezdí úplně všichni.

O (další spolupachatel): (taktéž v zápalu diskuse) Tak kdy jedeme, v neděli?

S: Ok!

Je neděle, S a O se vydávají plni nadšení a elánu do Zdravé Vody, kde se pouští do čerpání této životodárné kapaliny do předem připravených (čti narychlo koupených) barelů. Volnou chvíli (neplést s Volným blokem) využívají k rozvolněné konverzaci.

S: (hrdě, že dělá první krok k vaření vlastního piva) To je krása. Hele, když už jsme tady, tak to na tom čerstvým vzduchu oslavíme doutníčkem, což?

O: (podobně hrdě, protože je u zrodu něčeho výjimečného) Jo, to zní fér.

S: (zamyšleně) Ty, hele. Neměli bychom tu vodu třeba taky ochutnat? Jako jestli je vůbec dobrá, víšjak.

O: (uznává, že je to dobrý nápad a okamžitě vyplachuje hrníček, který se nachází na zídce nad pramenem)

S: (rádoby znalecky převaluje doušek vody v ústech) Hm. Hele, má to takovou... tabákovou chuť. Možná jsme tu vodu mohli ochutnat předtím, než jsme začali kouřit ten doutník, že?

Poučení na závěr:
Chceš-li věděti, jak lahodnou vodu k vaření piva budeš míti, nekuř před jejím ochutnáním doutník, blbečku!