Tělo jako nástroj

Kdyby člověk žil venku v přírodě, takový luxus jako chrápání by si nemohl dovolit, stal by se tak snadnou kořistí predátora.

Statistiky říkají, že dnes chrápe 30% lidí ve věku nad 30 let a 40% lidí ve věku nad 50. Přičemž u můžů je chrápání téměř dvakrát častější. Incidence se s věkem zvyšuje také proto, že tělo ztrácí svůj původní tonus. (Jaws: The story of a hidden epidemic, s. 79.)

Chrápání je takovým předstupněm velmi nebezpečné a problematické spánkové apnoe. Okamžiky bezdeší, které aktivují tělo do nouzového režimu a zcela rozruší spánek.

Spánkový expert James o’Brien říká: “U všech, kteří chrápou, se rozvine spánková apnoe, budou-li žít dostatečně dlouho.” (Jaws: The story of a hidden epidemic, s. 80.)

První článek ze zajímavé knihy JAWS (čelisti).

Proč máme křivé zuby a nemůžeme dobře dýchat I. – Jak to všechno začalo (z knihy Jaws: The story of a hidden epidemic) Tento článek vychází z knihy Jaws: The story of a hidden epidemic (v překladu Čelisti: příběh skryté epidemie) od dvojice autorů Dr. Sandra Kahn D.D.D.S., M.S.D (ortodontoložka s dlouholetou praxí) a Paul R. Ehrlich (biolog a popularizátor vědních témat). Více o autorech najd...

DECH a ČELISTI - z připravovaného článku z knihy Jaws, the story of a hidden epidemic.

Je dnes běžné, že dechu nevěnujeme příliš pozornosti, je pro nás samozřejmý, neřešíme ho, dokud se “neporouchá.” Je ale možné, že aniž bychom si všimli, náš dech v pořádku není, a to proto, že dýcháme nouzovým režimem - ústy. Jedna z příčin proč tomu tak je, je právě tématem této knihy.

Proč dýchat nosem jistě v budoucnosti vydá na samostatný článek, prozatím upozorním na pár funkcí, které nos zastává -
- filturuje vzduch,
- zvlhčuje vzduch,
- ohřívá vzduch,
- obohacuje jej o oxid dusnatý.

Dech ústy nic z toho neudělá, naopak vysušuje sliznice v ústech - sliny jsou důležité pro neutralizaci kyselin, správné bakterie v ústech (mikrobiom není jen ve střevech) a důsledkem může být také větší kazivost zubů, záněty dásní, infekce nebo špatný dech.

Kromě tohoto se dech ústy spojuje s rychlejší unaveností, horší koncentrací, větší ospalostí, černými kruhy pod očima, bolestmi v krku nebo špatným spánkem. Zkoumá se i souvislost s rozvojem ADHD.

Z výzkumu provedeného v Brazílii na 150 dětech ve věku 8 - 10 let vyplynulo, že 53% jich dýchá ústy. (Jaws, s. 73)

Obrázek z webu knihy: https://www.sup.org/books/extra/?id=29626&i=Introduction.html

"Většina lebek z několika posledních století jsou zubařovou noční můrou. Jsou plné kazů a infekcí, zuby jsou stísněny v čelisti a asi čtvrtina z nich má vytrženy zuby.

Lebky předprůmyslových farmářů jsou také posety kazy a bolestivě vypadajícími abscesy, ale méně než 5 % má odstraněny zuby moudrosti.

Ve srovnání s tím většina lovců-sběračů měla téměř perfektní zuby. Podle všeho zubaři a ortodontisté byli zřídka potřební v době kamenné." paleoantropolog Daniel Lieberman

Aneb: "Use it or loose it." na lidské tělo sedí dokonale. Znáte toto úsloví?

Další článek bude vycházet z knihy Jaws: The story of a hidden epidemic od dvojice autorů Sandra Kahn a Paul R. Ehrlich. S touhle knihou jsem strávila poslední týden a věřím, že jeho obsah bude přínosem pro všechny. Protože to, o čem kniha pojednává se týká téměř většiny z nás.

Týká se vás to obzvlášť pokud:

- jste nosili v dětství rovnátka,
- máte vytržené zuby moudrosti,
- špatně spíte, jste unavení,
- chrápete nebo třeba
- dýcháte ústy.

Maximálně aktuální se obsah této knihy stává v případě, že vychováváte děti. Protože tam je možné ještě podniknout kroky k přirozené nápravě. V případě dospělých jsou změny pomalejší, omezenější. Bude to možná šokující a nové, ale věřím, že to může mít velký přínos.

Jedním z důležitých faktorů ranního probuzení je vystavení dennímu světlu - přímo venku. Je totiž obrovský rozdíl být doma za oknem, ikdyž se to nezdá, ikdyž je pod mrakem, světelnost venku je naprosto jiná. Pokud si to chcete ověřit, doporučuji si stáhnout aplikaci Light meter.

Sama jsem to vyzkoušela minulý týden doma, v blízkosti velkého okna, v nádherně osvětleném pokoji ze všech stran, pod střešním oknem - výsledek? 1700 lumenů. Venku bylo pod mrakem, vyšla jsem ven a očima jsem necítila žádný velký rozdíl světelnosti - přesto aplikace najednou ukazovala 27 000 lumenů. To už je pořádný rozdíl, co?

Každé ráno, když se vystavíme přímému dennímu světlu, všechny buňky našeho těla dostávají signál, že je čas se probudit - a aktivujeme tak své cirkadiánní hodiny (tedy cca 24-hodinový cyklus těla a všech jeho buňek). Právě vystavování se dostatku ranního světla (v případě, že je zataženo 10 minut, když je jasno tak třeba 5) a třeba i večernímu světlu - nám pomáhá načasovat večerní potřebu jít spát.

Doporučuju vyzkoušet na vlastní kůži - oči. A když už jsme u těch očí - pokud netrpíme nějakými problémy, není silné slunce, neřídíme atd. - není dobré si zvykat stále nosit sluneční brýle, naše oči a vůbec celé tělo potřebuje světlo ke svému zdravému fungování.

Když jsem následně změřila světelnost za slunného dne, ukázalo se přes 70 000 lumenů. Takže stáhněte a vyzkoušejte, vždy je nejlepší se přesvědčit sám.

O světle a cirkadiánních rytmech by se toho dalo napsat ještě víc, ale dnes vám posílám článek s dalšími tipy jak na kvalitní spánek.

Co můžeme udělat pro svůj lepší spánek (Sleep toolkit, Huberman Lab) Následující článek vychází z podcastu Andrew Hubermana Ph.D., konkrétně se jedná o „Sleep Toolkit: Tools for Optimizing Sleep & Sleep-Wake Timing„. Pokud dobře rozumíte v angličtině, doporučuji si rovnou poslechnout originál zde. >>> Článek pochází z mých zápisků z to...

Na webu je zatím první článek o spánku. Zároveň ke každému tématu vytvořím i stránku s odkazy na zajímavé zdroje - podobně jako jsem vytvořila pro spánkovou stránku. Pokud jste článek nečetli, najdete ho tam také. Spánek je důležité nepodceňovat - prodlužuje/zkracuje nám život.

Na stránce najdete odkazy i na knihy a podcasty, kdo raději posloucháte. Pěkný sobotní večer, M.

Spánek Spánek je důležitou výživou a občerstvením pro naše tělo i mozek. Je zásadní mu věnovat pozornost, je toho mnoho, co můžeme ovlivnit.