Řasy pro tebe - prodlužování a předělávání řas

Konečně jsme spolu. ❤️ Nikol & Nikolka. Lezi mi na zasitem brise pres hodinu, jako by me nic najednou nebolelo. S absolutni pokorou celemu teamu porodnice 🍀 DEKUJI, 🍀 ze muzeme byt obe na svete a ze muzeme vyhlizet vychody a zapady slunce. 🙏

Takžé, děvčata, mám dva týdny do porodu, tak, jak jsem si naplánovala těhu, je báječné, pracuji, funguji, jen jsme na to dvě. :) Bombardujete mě otázkami, jak si to mohu naplánovat? Co když se stane? A co je nejvíc, že si některé všimly až teď, že čekáme baby... :) Odpovím Vám sem pro všechny, které to zajímá.

Při prvním těhu jsem si řekla, že ho budu mít krásné i přes negaci některých doktorů. Ze začátku to tak nevypadalo, udrží se malý, neudrží? Ale moje mysl byla daná, pokud chce být s námi, udrží se. Odmítala jsem mít nohy nahoře, někde ležet a nevím jaké další doporučení mi bylo kladeno na srdce, dál jsem pracovala, fungovala a v věřila, že to je ten správný čas. A byl! Po čase se vše otočilo, malý se rozhodl, že to s námi teda zkusí a těhu bylo top! Den před císařem jsem si vzala volno v práci a pak už jsem šla na plánovanou sekci, která byla mj. boží. 🤩

Druhé těhu se nese v podobném duchu, avšak tady se malá rozhodla už od začátku spolupracovat (nepočítám těhot. nevolnosti. :)
Pan doktor: ,,Cvičíte, ještě pracujete?"
Já: ,,Ano a ano."
Pan doktor: ,,Měla byste se šetřit, víc odpočívat"...
Já: Nepochopila jsem, co tim chce říci. Poslouchám svoje tělo, odpočívám, když potřebuji, je mi fajn, cítim se skvěle? Proč se mám chovat jako nemocná? Nevím, co na to odpovědět a tak na všechno odkývu. (Pana doktora mám mj. ráda).
Čas plyne a v 7. měsíci jsem odřídila celé naše Tour de France cca 4500km. Dál jezdím do práce do Prahy, na nákupy, funguji, jen už nechodím na procházky s klukama po lese. :)

VAŠE OTÁZKY:

1) Proč císař?
Ze zdravotních důvodů. Dostala jsem na výběr od pana porodníka, zhodnotil rizika normálního a cís. porodu a nebylo o čem diskutovat.

2) Teď budete rodit jak?
Opět stejně, císařem, proto je naplánovaný termín.

3) Máte strach z porodu?
Ne, já ho měla krásný a věřím, že druhý bude stejný, jediné na co se netěším, je druhý řez do jizvy.

4) Kdy hodláte skončit v práci?
Ve čtvrtek večer, musím nalepit všechny holky a v pátek si zajdu do porodnice. :)
(Pana doktora reakce: ,,já se z Vás 💩, Nikol. :)))

5) Co když budete rodit dřív?
Nebudu.

6) No, ale co když budete?
Nebudu, protože to prostě cítím jinak. 🍀

Předělávka. 🤷🏽

A zase předělávka. To dole z jiného salónu mají být mega volume.🤔 Opraveno, hotovo.

Tak jo, tohle vždycky daň za to, když holky musí jinam na doplnění, mezi tím, co nejsem v práci. 🙈 Ale protože mě předělávky baví a hlavně Vám šetří peníze za nové řasy, tak pokud to není až taková tragèdia, poradím si i touhle krizí. :)

Od stredy opet v pracovnim procesu. ☝🏼👋🏼

Tour de France 2 - ze se tezi morska sul u nas v Evrope, vi malo kdo, (pestuje se i ryze:). V Provence, konkretne v je jedno z mist, my sjeli do Aigues-Mortes. Od doby, co jsem cetla knihu: Voda zdrava, leciva, zivotodarna od doktora . Batmanghelidj mam uplne jiny vztah k vode a k soli, predevsim k te morske.
A tak jsme sjeli za poznanim, jak vse probiha. Pro mne obrovsky zazitek. Prosli jsme se po kopci plnem soli, kdyz pisi kopec, tak opravdu kopec, zajimalo me, jak sul chutna, mno, nic moc slana. 🤷🏽‍♀️ Co me uchvatilo, byla ruzova jezera, odkud se sul vyparovala. To je zavisle na slunecnim svitu. Kdy bude rouzova, nevedi. Zase mne napadlo ochutnat ji, avsak to jsem se uz malem. 🤢😄 To se neda ani popsat. Nicmene sul tezi z more stale rucne 10 pracovniku, zadne stroje. To je wow. Na mechaniku dojde az potom.

Pár slíbených střípků z našeho Tour de France. ❤️

Ták a co touhle santus fotkou sebe chci sdělit? :) Že těhotenství není nemoc!
Včera jsem odřídila na jeden zátah 1341km a za volantem strávila 13:20h, abychom se těšili už ve France. Jsem ve 29tt (tuším 7. měsíc).
V práci padalo opravdu hodně otázek, jak vše zvládnu, jestli to není nebezpečné, a nebo, co když se mi něco stane? 🤔
Tak tedy: Kdybych se na řízení necítila, vymyslela by se kratší dovolená, nebo by se prostě nejelo, ale mně je dobře, cítím se báječně a nemám komplikace. Jen břicho, větší zadnici, silnější nohy a velká prsa. :) a radost Petříka, který se tak těšil, je pro mne motivace, jak hrom.
Co se nám má v životě stát, se prostě stane a pakliže je souzený nějaký problém, který neovlivníme, dorazí. A já na tyhle chvíle nečekám. Žiji ho, mám jej ráda a při komplikacích si prostě poradím. Nejeli jsme do Afriky, ale jsme v rámci EU a pojistila jsem se na těhotenství, takže kdybych měla porodit malou tady, kompletní péči máme zařízenou. My si ale jeli dovču užít. 🍀

Na cestách nejsem žádná modelka, vezmu si na sebe dupačky a smíchám vše, co je mi pohodlné, ať nemám zapařený zadek. 😄 Protože svítilo chvilku sluníčko, Nikču jsem v autě vyvenčila. ✌️

Lash lifting na léto. Bez řasenky. Prostě lash je lash a hurá k moři mnout si oči ze slané vody a řasy drží. 😉

Řasa na řasu. 👈

Light volume 5D. Řasy na léto.

Light volume jedné dvojnásobné mamině. :) A já ji pamatuji jako studentku. Z kuřátka ženou a mamčou. 🍀 Jo, děvčata, s některýma z vás máme už pěkně dlouhou historii.

Jó, co si budeme. Všechno roste, prsa teda top, 😄 břicho už pomalu překáží a z nohou se stávají kuželky, a jak říká syn ,,ty máš v prdelce vodu?" Kalhoty se zmenšují a už si na ni pomalu nevidim. 🤷🏽‍♀️ Oholit nohy začíná být také problém a ostříhat drápy na nohou je vyšší level. Podle kalendáře končím druhý trimestr a vykračuji pomalu k cíli, ale já mám pořád pocit, že jsem na začátku těhu a ještě to není moc vidět, jak čas letí. 🙂 Nutno si přiznat, že je, tělo se mění a já jsem ráda, že můžu stále do fitka. Život je fajn hra.
Pěkný den matek. 🤱🏽

Je tu další rok, léto se blíží a je potřeba udělat opět pro děti z Klokánka dobrý skutek, aby mohly na prázdniny. ❤️

Vloni se celá akce povedla na jedničku, atmosféra byla výborná, počasí přalo, děti si užily zábavu a dospělí také, protože si špunti hrály spolu a válely sudy z kopečka. :) Motorkářští kluci se jim věnovali, seč mohli, a já jsem zjistila, že máme dítě, až v autě, když jsme jeli domu. Bylo k.o. :)

Celá akce se bude konat na den dětí 1. 6. opět v relaxačním areálu H55 v Hloubětíne od 14h a opět venku, protože jsme objednali hezké počasí a v Háčku je to fakt top.
Moderovat zábavu bude 1. místostarostka Márie Ševčíková a já. Nečekejte komisní zábavu, ale naprosto uvolněnou, klidně i s přeřekama. A kdo se přece jenom bude nudit, může za náma na pódium a my mu to už veřejně vysvětlíme. :)
Letos bude víc živých kapel, takže nezůstaneme u magneťáku s kazetama.
Bude víc her pro děti, tombola nesmí pro ně chybět a možná zase bude kvíz. Ten vás bavil. Vloni jste vůbec nepodváděli a nekoukali jste do mobilů, nééé... :)) (tak 1 z 20ti:)). Těm poctivým pak můžeme udělat hobla, a máme další nepsanou zábavu. :)

Takže, kdo nebudete vedět co dělat s časem a jak zabavit mrňata, doražte. Výstava pěkných motorek zajištěná a to ostaní necháme plynout.

Je tu další rok udělat pro děti z Klokánka dobrý skutek a zase ti pěkní, drsní, motorkářští kluci v rámci svého charitativního projektu Modří

Zveme Vás 1. 6. na odpoledne plné zábavy pro děti a dospělé. Stejně jako vloni, tak i letos se bude zábava odehrávat ve volnočasovém centru v Hloubětíne a to v H55.

prostě jede. Léto se blíží a buď budeš vypada normalně a nebo skvěle. :)

na léto. Dokonalá volba. A co to je? Vytočení vlastních řas a už se nestaráš. 💯

🪹 žádné doplnění
🫣 mnout oči můžeš, jak je libo
💦 k moři ideální volba
🏕️ 24h pořád stejný vzhled řas
🪞 můžeš se na sebe kouknoutni i v noci a drží
🎨 když je namaluješ řasenkou jsou 2x delší

Když je přírodních řas mnohooo. :) Light volume. 👈

Jako co si budeme, ale i muži mají rádi a ta radost. :)

Co si budeme, umí udělat parádu hlavně těm, co nechtějí
A to si představte ještě parádu s řasenkou, nicméně holkám, co se nemalují, postačí tenhle přirozený vzhled. A výhody Lashe?
* Můžete si dělat co chcete :)

Čas se pomalu krátí a dovča se blíží. Letos máme chuť cestovat po Francii a já se už nemůžu dočkat. Ách. :) Cítim vůni levandulí a těším se na naše francouzské přátele. 🫠

Objednávejte si termíny, děvčata, opravdu rychle mizí. Nebudu od 14.6.-2.7.
Koncem srpna budu nejspís také mimo práci na pár týdnů. Ale to má ještě čas. 😉

Styl: rasa na rasu.

Styl: Dlouho nebyla fotka z pracovního procesu. 🫣 Na přání přirozený vzhled. Řasa na řasu.

Jeden pribeh, ktery ma doted trvani. ❤️
Mnoho let jsem si prala videt se osobne s Jardou Duskem, podat si s nim ruku a podekovat mu. Vsechna jeho vystoupeni Duse K byla vzdy vyprodana a nebylo mozne sehnat listky a kdyz uz nekde byl na nejake besede, tak daleko. A tak jsem se pomalu smirovala s tim, ze co mi ma byt souzene, proste bude.
V zari jsme se odstehovali mimo Prahu, nasi rodine zacala nova kapitola a ja mela hlavu plnou starosti, rozhodla jsem si zajit vycistit myslenky do gymu, kde jsem se pripravovala kdysi na zavody. Kousek od fitka je sloup, kde se lepi ruzne akce. Coze? Jarda Dusek a Atapana v Litomericich? Proste to, na co jsem cekala leta?
Jakoze coze? Okamzite jsem vytasila telefon, objednala 2listky v prvni rade, sice skoro na kraji, ale proste prvni radaaa. A jeste jsem nas objednala obsedadlo od lidi. Volam mamce, jdes se mnou, jina varianta neni. A u toho sloupu jsem si rekla, ze si s p. Duskem podam ruku, at to stoji, co to stoji... Nestalo nic, vse prislo samo. :)
Uplynulo par tydnu a prisla ke mne na doplnko moje byvala nejka. :))) (porad je cislo 1 :) a rikam ji s nadsenim, na koho mam listky. Byla ohromena a nase energie se sesly, ze musi take jit! Ale budou listky? A jako bych tusila, to obsedadlo bylo volne, bylo pro Letusku, takze jsme vsechny 3 sedely spolu. Dokonale.
Usedly jsme v salu a cekaly. Panove vysli a my jsme obe vyletely do oblak. Kdyz vse skoncilo, lide odesli, ale me se rozhodne ze salu nechtelo jit. Letuska si sla koupit do fronty knizky. Par lidi cekalo s tuzkou asi 10m ode mne u schodu, securitak jim nejspis rekl, kudy pujde pan Dusek a lide se hromadily. Ne, ja zustanu tady sedet. Jsem beran :)
A v tom??? Prede mnou na podiu, v jeho ciste dusi Duse K. Koukame na sebe, jen my dva a prostor mezi nami, oba se pozdravime, schazi z podia po schudkach, ktere stoji temer naproti mne. Ani nevim, kde v tu dobu byla Letuska a mamka.
Sla jsem smerek k Jardovi a s veskerou uctou mu sla podekovat (on vi) a poprosit ho, zda si s nim mohu podat ruku. Ale my si ruku nepodali, obejmul me!!! A jeste dlouho drzel. Co jsme si rekli, je jen mezi nami, ale ta energie ve mne doted proudi. ❤️🌞

Takový nějaký mix light volumek.

Děvčata,

takžééé, vím, že to se mnou bylo náročnější období a dost jsem se mračela, nešlo všechno podle představ a co jsem si nepřála se mi splnilo. Nicméně, kdo neví a nerada bych, aby vznikla panika, se teď dozví, proč. :)

Budeme se s rodinou stěhovat do jiného města. Do domku, který bude náš. Do domku, který bude kousek od mého rodného města a kde budem blíže mamce a mojí úžasné tchýňce Aničce, dědovi pupíkovi, atd... aby náš syn Petřík vyrůstal ještě ve větší lásce, než teď.
V sobotu nás čeká stěhování do domu, který nemá kuchyň a není tu mnoho věcí zařízených, takže to bude stěhovačka na punkáče, ale už cítíme, že musíme.
Od září Petřík nastoupil školu v jiném městě a bydlí u babičky, my jsme zůstali s mužem ješte v Praze, neboť barák nebyl obyvatelný. A tady asi již chápete moji nemluvnou náladu. Máme prvňáčka, se kterým nemůžu být. Pendluji mezi starým domovem a novým, a když mám chvilku, jedu na otočku za synem, aby mi mohl vyprávět dojmy ze školy.
V sobotu se budeme loučit s domovem, ve kterém jsou hluboké vzpomínky na prcka a na Mini (pejska) která nám náhle zemřela na selhání ledvin. Bohužel jsme tento rok řesili 3x nehezkou operaci současného pejska Calua, jehož se snažil někdo 3x na zahradě otrávit. Calu operace ustál, svůj život si doslova vybojoval, vylezl hrobníkovi z lopaty a pro mne je to psí hrdina. Avšak to byl další důvod, proč odejít a vzít psí mimino do bezpečí.

Přijdu si jak strom na podzim, který sundavá listy, aby na jaře mohl mít nové, kdy něco starého končí, něco nového začíná. Ale o tom prostě život je.

Holky, co se týče práce, nic se nemění! Nebudu stěhovat bussines, který mám v Praze rozjetý 15let. Ani malinko nad tím nepomýšlím, tak prosím, Vaše vylekané výrazy, co mi nosíte do práce si schovejte do kabelky a nasaďte usměv. :) Jediné, co se změní je, že už nebudu toliko k dispozici v neděli, jak jsem bývala a také nebudu v práci občas do 21h. :))
Jinak se budu dál tvářit nepříjemně, dál vás budu cepovat ve fitku, dál se s vámi nebudu moc bavit a ani se nebudu víc smát. :)) Ale aspoň už mlinko víte, proč jsem taková, jaká jsem. Víc je moje soukromí o které se nedělím. 😉

Styl: light volume. A ten její úsměv. 🥴🫠

A je tu další příběh. Machula přišla do party na cvičení jako třetí. Mamina dvou malých holčiček, nepolíbená fitkem a stravováním, totálně se sebou nespokojená. Tak jsme tentokrát vynechaly řasy a zašly si spolu do fitka.

Začátky jsou pro necvičícího člověka těžké. Držet tělo, správně dýchat, hlídat si techniku, vnímat svaly, atd. proto byl rozjezd velmi pozvolný, než se naučila, co jsem po ní chtěla. Občas jsem na Machulku musela být přísná, když mi odhazovala činky. Ježis, ta mě... :) A já ji. :) A protože jsme si nevyškrábaly oči, mohly jsme cvičit dál. :)

Machu se našla v přerušovaném půstu, pochopila velmi rychle základy stravování a vysadila ze dne na den sladkosti. Měla můj veliký obdiv. Když přišla smutná po 4 týdnech, že se ji nehýbe váha, řekla jsem, at vydrží. Vim, že v danou chvíli je všechno demotivující, tyhle stavy jsem zažívala v připravách na závody, ale také vim, že si tělo umí dát maňánu. Protože byla správně nastavená, nebyl důvod, aby se cm nepohnuly. Vydržela, nic nevzdala a časem šly objemy konečně dolu. Neřešíme váhu, neměříme obvody, stačí nám oči.

Mezi fotkama jsou přesně 4 měsíce rozdíl. Ani tady nebudu psát, která je před a která po. Vše zvládla bez suplementů na hubnutí, bez suplementů celkově, bez brutální diety, nedostala ode mne ani jídelníček. Držela si bílkoviny a tuky se kterými nehýbala a sacharidy byly na ní. Já vím, že je to jiný přístup, ale co po holkách chci, je, aby měly zodpovědnost za svoje tělo a vnímaly ho. Nastudovala si, co měla a mluvily jsme o všem, čemu nerozuměla.

Samozřejmě nekončíme (pro rypáky: vidíme, máme oči). Také víme, že to není postava modelky 90-60-90 za každou cenu, to rády necháme mladším, prioritou je, aby sama se sebou byla spokojená.

A já jsem na ni pyšná, že nic nevzdala, že už na sebe kouká do zrcadla v gymu, :) že si vezme barevné oblečení na sebe, usmívá se, je uvolněnější a že zvládla svoji svíčku na žinkách, kterou si přála udělat.