FitGourmet - martina benešová

V tomhle podivně zastaveném koronavirovém čase jsem aspoň měla příležitost naučit se vyrábět ty úžasně hebké japonske rýžové koláčky mochi daifuku. Surovinově minimalistické (rýže, fazole, cukr), a asi i proto chutí i texturou mnohem lepší než ty kupované. Při výrobě to sice trochu lepí, ale doporučuju vyzkoušet. Recept tady: https://bit.ly/Mochi_FG

Jestli chcete k Vánocům obdarovat někoho s kladným vztahem ke kávě, mám tip: Stodůlkovská kavárna Helen’s Coffee nabízí ne úplně tradiční, o to však dárkovější kávové předplatné. Předplatné u různých pražíren je samozřejmě taky prima, člověk dostane jednou či dvakrát za měsíc 250-350gramový pytlík jejich výběrové kávy, a na pár dní má jednodruhově vystaráno. V Helen’s na to jdou jinak: člověk dostane 4 nebo 6 vzorků různých druhů káv vždy ze dvou různých pražíren (teď v listopadu to bylo z berlínské The Barn a madridské Hola Coffee Roastery), buď v 90gramových pytlíčcích (s ventilkem) nebo v luxusních 60gramových plechovkách, evt. ještě s tabulkou čokolády Jordi’s. Celá sada je designově hodně opečovaná, i když si ji člověk objedná jen tak pro sebe, přijde mu krásný dárek, jehož rozbalování (a samozřejmě i následující konzumaci) si může dost užít, viz fotoreportáž dole. Součástí dodávky může být i ručně psané věnování. Prosincový balíček (doručení cca kolem 10.12.) je potřeba objednat na webu www.helenscoffeebox.cz do konce listopadu, což je vlastně docela fajn, protože těch posledních 14 dní před Vánocema to z pohledu doručování zboží z eshopů asi bude slušný masakr.

Po fakt dlouhé době mám na webu nový recept - krásně šťavnatý banánový chlebíček, ale obligátní kokosový (ani jiný) tuk v něm nehledejte! Recept tady: http://bit.ly/B_bread

Sám jsem si říkal, že od prosince dostanu penzi, stáhnu se na odpočinek a budu zpovzdálí sledovat, jak to ostatním jde. Zachraňovat byznys ve svém věku jsem opravdu nechtěl...

Nebudu ničit svůj byznys slevami. V Česku doutná gigantický sociální a ekonomický problém, míní Zdeněk Pohlreich - Forbes Zdeněk Pohlreich s nadsázkou říká, že se letos v prosinci chystal stáhnout do penze a užívat si odpočinku. Místo toho zažívá dramatický rok: po jarním lockdownu se přes prázdniny začali hosté do jeho podniků pomalu vracet, ale současná epidemiologická omezení přinesla d...

Ano, netučné tvrdé sýry jsou, co se týče obsahu bílkovin, opravdu dobrým zdrojem. Chuťově samotné nic moc (i když 30% Madeland nebo Leerdammer o pokojové teplotě už jsou celkem ok), ale tepelná úprava jim vyloženě svědčí - dají se nastrouhané přidávat do míchaných vajíček, omelet nebo krémových zeleninových polévek (i když tam je teda nejlepší parmazán nebo grana padano), dají se zapékat v toastu (moc dobrá je kombinace s kořením zaatar), a skvělé jsou i přirozeně bezlepkové krekry ze směsi strouhaného 30% eidamu, předem namočené rozmixované pohanky, semínek a koření.

Test eidamů – chutí nenadchnou, ale překvapí množstvím bílkovin - Vitalia.cz Na eidam se někdy nahlíží jako na laciný sýr nevalné kvality. Spotřebitelská organizace dTest ověřila, zda si takovou pověst zaslouží.

Alert pro všechny milovníky čokolády! Už jste někdy jedli čerstvé kakaové boby? Fakt čerstvé, jen vyloupnuté z kakaového lusku. Já jsem teď náhodou narazila na stánek firmy Virunga, která dováží čerstvé exotické ovoce z Ugandy (myslím, že tamodtud pochází její majitel). Ochutnala jsem jeden bob, a pak si koupila celej lusk. Upřímně – cenově to není záležitost na každodenní konzumaci (jeden cca půlkilovej plod asi 200 Kč), navíc se taky asi, celkem pochopitelně, nedá koupit úplně pokaždý (například teď je na webu Virungy označenej jako Momentálně nedostupné), ale za ochutnání rozhodně stojí, a když ho někde uvidím, asi si ho zase koupím.
Všude se píše, že čerstvé kakaové boby jsou hořké a svíravé, a že je potřeba je aspoň minimálně zpracovat, nechat je asi týden fermentovat, aby se taniny v nich začaly rozkládat. Moje čerstvá zkušenost je ale úplně jiná – je to prostě hrozně dobrý jen tak! Párkrát jsem si koupila sušené kakaové boby, pražené i raw, a převažující chuť byla prostě kyselá. Ty čerstvě vyloupnutý jsou šťavnatý, a po avizované kyselosti, hořkosti a trpkosti ani památky. Jen jemná čokoládová (nebo kakaová) chuť. Je pravda, že fermentací a evt. dalším zpracováním se chuť kakaa asi zvýrazní, čerstvé kakaové boby jsou spíš něco mezi čokoládou a ovocem. Stran chuti asi taky záleží na odrůdě, existujou celkem tři, a méně kvalitní forastero prý může být trpké nebo hořké, takže já mám asi ušlechtilé kakao odrůdy criollo. Supervysokej obsah antioxidantů, hořčíku, tryptofanu, anandamidů atd., už je jen příjemnost navíc. Každopádně pokud na čerstvé boby někde narazíte, vřele doporučuju ochutnat!
(Když to teď po sobě čtu, vypadá to trochu jako placená inzerce, ale fakt není! Jen se chci podělit o dost novej chuťovej zážitek.
Virunga.cz

Zní to trochu jako sci-fi, ale je to vymyšlený a velmi perspektivní: Akvaponie je fenoménem posledních let. Zejména ve světě rostou uvnitř či poblíž velkých měst v opuštěných halách brownfieldů nebo starých krytech civilní obrany vertikální indoor farmy, v kterých se nepřetržitě 24/7 za každého ročního období pěstují bylinky a zelenina. Celé kouzlo akvaponie je v tom, že ryby vyměšují dusík, potřebný pro růst rostlin. Propojením této fauny a flóry vzniká téměř soběstačný ekosystém, kde ryby pomocí cirkulace vody mezi jednotlivými patry dodávají rostlinám živiny, jejich kořeny vodu naopak čistí a k rybám se tak dostává zpět čistá voda. Prostě ekologické farmaření, které s sebou přináší až šestkrát rychlejší růst a vyšší nutriční kvality.
Podobné farmy osazené moderními technologiemi totiž spotřebovávají až o 95 procent méně vody v porovnání s konvenčním pěstováním, sterilní prostředí pak eliminuje potřebu pesticidů a herbicidů. A v akvaponii není potřeba ani průmyslových hnojiv, o živiny se postarají ryby. To vše se odráží na vzhledu, kvalitě i chuti ryb a rostlin.

Fish & Salads. Bývalý spolumajitel Fruitisima se vrhá do akvaponického byznysu - Forbes „Tady si vezměte plášť, zde je dezinfekce, kterou budou dezinfikovány i boty, tak si na ně když tak dejte igelitové návleky,“ dostávám pokyny od muže v bílém plášti ještě předtím, než plastovými závěsy vstoupíme do rozlehlého prostoru, v kterém dříve líně přež...

V souvislosti s koronakrizí sestavil portál Fine Dining Lovers přehled nejrychleji vyprodaných surovin podle států, který odráží nejen obavy o komfort, ale taky stravovací kulturu jednotlivých zemí. Zdá se, že v Evropě vede mouka, cukr, těstoviny a kvasnice.

Čuprův Rohlík míří do Rakouska. Bude se tam jmenovat Okurka - Forbes Jeden z nejdravějších českých technologických projektů, home delivery servis Rohlík.cz, pokračuje v zahraniční expanzi. V Rakousku, kde začne rozvážet potraviny a další zboží až na práh bytů v říjnu, si zvolil jméno Gurkerl.at. Místo rohlíku tedy okurka. „Znamená to ...

Myslím, že tahle slečna dělá moc užitečnou práci...

Instagram vs. realita. ‚Nejste tlusté, jen špatně otočené k fotografovi‘ | Zajímavosti | Lidovky.cz Bloggerka Sara Puhtová, kterou na Instagramu sleduje 323 tisíc lidí, se snaží o osvětu. Na svém účtu zveřejňuje „instagramové“ a reálné fotografie. Rozdíl mezi nimi je patrný na první pohled. Podívejte se.

Když prý člověk někde omylem zapomene svůj McDonald's hamburger a po roce ho najde, vypadá pořád stejně. Na to vsadili u Burger King, najali 3 reklamní agentury včetně Ogilvy a vytvořili tohle (jen pro otrlejší konzumenty hamburgerů):
https://www.youtube.com/watch?v=oSDC4C3_16Y

Burger King | The Moldy Whopper the beauty of real food is that it gets ugly. that’s why we are rolling out a WHOPPER® that is free from artificial preservatives. isn’t it beautiful? ...

Rychlý teplý moučník s hezky vyváženou sladko-kyselou chutí a hedvábnou strukturou, který vás ani vaše nedělní hosty neuloží do vodorovné polohy: smetanový karamelizovaný ananas. Není to teda žádný dietní hit (na 1 porci asi 250kcal, 1,5g bílkovin, 24g cukrů, 15g tuku a 3g vlákniny) - to ale člověk od sladkého dezertu stejně nečeká, a rozhodně existuje spousta výrazně horších možností. Takže jako občasné zpestření vyváženého jídelníčku a za předpokladu nějaké fyzické aktivity po konzumaci tady nemám, ani jako výživový poradce, žádné námitky. Na 1 porci je potřeba cca 125g na kousky nakrájeného ananasu, 10g cukru (bílého) a asi 50g šlehačky – suroviny vynásobte počtem strávníků. Postup: na rozehřáté nepřilnavé pánvi, ideálně litinové, opékejte pár minut kousky ananasu, občas je prohoďte dvěma vařečkami (jako když se míchá salát). Pak zasypte cukrem a dál míchejte, dokud se cukr nerozpustí a nezhnědne. V tomto okamžiku přelijte menší částí smetany a ještě chvíli míchejte, dokud se tekutina nezredukuje. Servírujte ozdobené šlehačkou připravenou ze zbylé smetany.

Na poslední chvíli: jednoduché cukroví s čistou oříškovou chutí, navíc přirozeně bez lepku (variace na můj starší recept s mandlema): 270g lískových ořechů, 1 vajíčko, 70g čekankového sirupu, medu nebo cukru (ten je potřeba pořádně rozšlehat v tom vejci), lžička mleté skořice a kardamomu a špetka soli. Lískáče v několika menších dávkách rozsekáme v kuchyňském robotu tak, aby vznikla většina jemné moučky a semtam větší kus (při mixování najednou takhle různorodá struktura nevznikne). Všechny ingredience smíchejte dohromady a lžičkou ukrajujte malé kousky (mně jich vyšlo 60), pokládejte na plech a případně dotvarujte vlhkými prsty. Pečte na 180 °C (horkovzduch 160 °C) asi 8-10 minut, bochánky by se neměly úplně vysušit. Cukroví na fotce je pocákané bílou čokoládou (rozpuštěnou a smíchanou s kakaovým máslem 5:1, ale asi by stačila i samotná čokoláda). Při použití čekanky má 1 kousek cca 33 kcal, skoro 1g bílkovin, 0,4g sacharidů, skoro 3g zdravého tuku a 1,3g vlákniny. S cukrem/medem je to 36 kcal, stejně bílkovin i tuků, ale jen 0,5g vlákniny a 1,5g sacharidů.

Dárek na poslední chvíli? Třeba tenhle skládací silikonový kelímek na kávu jménem STOJO: má objem 355ml, složený je vysoký jen necelých 5cm (průměr 9cm) a váží asi 140g. Koupila jsem ho na eshopu mokoshop.cz, ale mají ho i jinde. Cena necelých 400 Kč.

Ještě jedna předvánoční soutěž, tentokrát o velkou výpravnou knihu o Davidu Changovi a jeho restauracích Momofuku, ve kterých vaří velmi kreativní asijsko-americkou fúzi. V knize je i spousta receptů a úžasných fotek, ale aspoň pro mě je nejzajímavější ten příběh okolo. Momofuku (původní verzi v angličtině) si můžete prolistovat tady na Amazonu: http://bit.ly/Momofuku_eng (klikněte na Look inside), moje recenze knížky je tady: http://bit.ly/Momofuku_mb. jeden výtisk české verze knihy věnuje nakladatelství Dobrovský http://bit.ly/Momofuku_cs.ů
Jak se do soutěže o knihu zapojit?
1. Dejte Like téhle stránce.
2. Do komentářů k příspěvku napište, co si myslíte, že znamená název restaurací Momofuku.
3. Uzávěrka soutěže je v neděli15.12., aby to pošta ještě stihla :)

Když člověk chce rozumně jíst, a přitom nevěnovat vaření celý den, hodí se každá rada. Mně se třeba osvědčuje uvařit si najednou větší množství cizrny, fazolí, čočky, pohanky, quinoy nebo jáhel. Všechny je dobré namočit (i drobnozrnnou čočku, snad jen s výjimkou loupané červené, která se ale pro tyhle účely stejně moc nehodí, protože se rychle rozvaří) – drobné druhy přes noc, fazole a cizrnu 24 hodin i víc. Já do vody k nim přidávám pár lžic syrovátky (získáte ji třeba z Hollandie, když ji necháte pár dní stát v lednici vzhůru nohama). Pak pomalu uvařit, ale nerozvařit, scedit, rychle zchladit a v těsně uzavřené krabičce skladovat v lednici, kde vydrží minimálně 4 dny. Teď jsem takhle uvařila quinou, a ta se dá použít třeba jako příloha (trochu osolit, ohřát a do horkého rozpustit kousek másla), přimíchat do salátu (třeba tohohle s krůtou, kde jsem quinoou nahradila těstoviny: http://bit.ly/salatPZ), nebo na snídani, která spolehlivě zasytí na celé dopoledne: 100g vařené quinoy jsem večer smíchala s lžící strouhaného kokosu, lžící kakaa, lžící javorového sirupu a zalila asi 100ml mléka (občas použiju kokosovou smetanu na vaření). Přes noc jsem nechala v lednici a ráno jen dozdobila – na fotce jsou semínka granátového jablka, ale určitě by šlo třeba mango, zmrazené lesní ovoce (to bych přidala už večer), višně nebo jahody.

SOUTĚŽ!!! Mikrobiom, mikrobiota, střevní mikroflóra …. Téma, které je posledních pár let mezi odborníky i neodborníky hodně v kurzu, a zdá se, že oprávněně. Postupně se totiž ukazuje, že tenhle náš „druhý mozek“, sídlící především v tlustém střevě, má možná zásadní vliv na naše tělesné i duševní zdraví. O mikrobiomu vyšla už spousta knížek, lepších i horších. „Spojenci na celý život“ rozhodně patří k těm lepším. Mám tady tři výtisky, které můžete ještě před Vánocemi vyhrát – stačí dát like téhle stránce a do komentářů napsat, jak/jestli o svůj mikrobiom pečujete. Uzávěrka soutěže je v neděli 15. prosince.
Tady je recenze: https://www.fit-gourmet.cz/inpage/spojenci-na-cely-zivot/

Jestli už pečete vánoční cukroví a měli byste zájem o fakt skvělé, přirozeně bezlepkové mandlové sušenky, na které si kromě koření vystačíte se třemi ingrediencemi, tak tady je recept:
https://www.fit-gourmet.cz/inpage/mandlove-susenky/

profesor Pavel Kolář: Musíme počítat s tím, že stáří se nedá léčit. Důležité z mého pohledu je, abychom neusilovali za každou cenu jen o délku života. Někdy se snažíme přidávat životu léta, ale už méně létům kvalitní život. Smrt by měla být více přítomná při tvorbě hodnot už u lidí v mladém a produktivním věku, kdy se jich ještě tolik netýká.

Pavel Kolář: Nejsme stroje. Někdy se můžeme opravit i sami Profesor Pavel Kolář je nejznámější český fyzioterapeut, který pomáhá na nohy slavným sportovcům, jako jsou Jaromír Jágr, Petra Kvitová, Ester Ledecká, Lukáš Krpálek nebo Novak Djokovič. Léčil všechny tři české polistopadové prezidenty a byl přítelem toho prvního, Vác...

Tak jsem dneska ráno zjistila, jak jsme se nechali napálit. Poslala jsem manžela pro máslo, on si z máslového oddílu vybral to, co se mu nejvíc zamlouvalo: viz fotka. No, není to máslo, je to nemáslo. Mléčného tuku tam je 47%, plus 31% směsi palmáče a palmojádrového tuku. Já vím, že na obalu slovo „máslo" chybí, ale design mate. Cena stejná jako u poctivého másla (které podle zákona musí obsahovat aspoň 80% mléčného tuku, většinou mívá 82%). Prostě mi to nepřijde úplně košer, tím spíš, že AB máslo se rozhodně kdysi prodávalo, a myslím, že vzhled obalu na to trochu hraje. Na webu Madety jsem našla i Nedělní máslo a Solené máslo, která obě shodně mají mléčného tuku jen 77% (zbytek je smetanový zákys, což je ok, ale legislativně to podle mě je taky špatně...).
No, zkrátka člověk musí být jako ostříž a čtěte etikety, čtěte etikety, čtěte etikety!

Ještě možná poznámka: Madeta nepatří AB, ale Milanu Teplému, a slovní hříčka to je asi nezamýšlená, i když teď vlastně nevím...

Jak jsem tady nedávno chválila Globus za jeho opakovaně použitelné sáčky na ovoce a zeleninu, tak trochu jinou verzi téhož teď nabízí i Kaufland - koupit se dají tzv. nEKOnečné sáčky. Tady stojí balení 2 sáčků 30 korun. A Kaufland navíc „svlékl" okurky z igelitu a nabízí je holé. On ten igelit prý zabraňoval vysychání a taky chránil před otlaky, tak jsem zvědavá, jak se s tím v obchodech vyrovnají, ale prý by to za rok mohlo přispět k úspoře až 100 tun plastu, protože už dřív tenhle řetězec nahradil plastový pásek u citronu v síťce papírovým a místo plastových misek se zeleninou na polévku má papír. Jsou to vlastně všechno prkotiny, ale o to víc si člověk uvědomí, kolik plastu se používá (a vyhazuje). Ono vlastně stačí si uvědomit, kolik tříděných plastů se nahromadí každý týden u nás/u vás doma. Rezervy tu teda ještě jsou - na naší straně („Budu častěji nakupovat v Nebaleno"), i u výrobců. A ještě jedna věc - já teda zrovna do Kauflandu moc nechodím, ale patří do skupiny Schwarz, společně s LIDLem. Tak upřímně doufám, že i LIDL brzo přijde s něčím podobným, resp. třeba to dotáhne ještě dál...

A teď ještě update týkající se sáčkú Frusack, zmíněných i v předchozím příspěvku - holky jsou šikovný, a jestli při takovémhle podnikání ještě stihnou studovat medicínu, tak to klobouk dolů!
* Frusack se připravuje na spuštění prodeje v amerických obchodech
* V následujících měsících se Frusack objeví v jednom z největších českých řetězců s potravinami – podnikatelky zatím nechtějí jmenovat. Při rozšíření do supermarketů se počítá s úpravou materiálu i ceny (teď jeden sáček stojí stovku, a avizovaná trvanlivost dva roky je při téměř každodenním používání dost nadhodnocená).
* Firma také podepsala spolupráci se značkou Icebreaker - její obchody budou celosvětově přikládat Frusack jako dárek ke svému zboží. U nás to bude fungovat v Rock Pointu.

České sáčky Frusack startují prodeje v USA a shánějí investora - Forbes Dvojice českých podnikatelek Hana Fořtová a Tereza Dvořáková se veze na antiplastové vlně a proniká se svým plně kompostovatelným sáčkem do dalších zemí. Fořtová se nedávno vrátila ze Spojených států, kam uplynulý rok jezdila v rámci transatlantického programu pro mla...

Teda palec nahoru pro Globus! Za 9,90 se tam dají koupit opakovaně použitelné sáčky na ovoce a zeleninu. Sice nejsou z biodegradabilního materiálu jako třeba Frusack, ale působěj dost trvanlivě, takže úspora mikrotenových pytlíků může být značná. A to jsem se nedávno ještě dočetla, že mikrotenový sáčky se z tříděnýho odpadu vybírají a jdou do spalovny, protože se nedají recyklovat ... zdráhám se tomu věřit, ale vyloučené to asi není. Každopádně pytlíky z Globusu jsou celkem velký, asi 33*37cm (možná existuje víc velikostí?), lehoučký a skladný, a na tu velkou trčící cedulku vám paní pokladní dá razítko Zaplaceno, abyste je příště nemuseli znova platit. Řekla bych, že by se mohly inspirovat i další řetězce, o opakovaně použitelný je rozhodně zájem i třeba v LIDLu, kde jsem přednedávnem zapomněla svoji sadičku právě Frusacků, a když jsem se tam za chvilku vrátila, byly fuč...
Globus Česko

Užitečný článek pro rodiče malých dětí:

Polovina multivitaminů pro batolata neodpovídá jejich potřebám Polovina multivitaminových přípravků pro batolata obsahuje málo vitaminu D a v některých může být příliš vysoká dávka vitaminu A nebo kyseliny listové.

Nevím, s jakým úspěchem přesvědčujete svoje okolí o prospěšnosti konzumace zeleniny. Já za sebe musím říct, že je potřeba být dost kreativní a prostě furt zkoušet, co by třeba prošlo… Teď už aspoň vím, že u mého muže má mnohem větší šanci něco, co pálí, takže česnek, chilli a tak. Třeba se vám taky bude hodit tenhle jednoduchý recept na salát, kde je klíčová zálivka – vietnamská Nuoc cham. Mám vyzkoušený, že mi v lednici vydrží minimálně 10 dní, takže se jí dá připravit i víc dopředu. Pak už jen zelenina – já jsem po dlouhém zvažování koupila spiralizér, a osvědčuje se. Když ho ale nemáte, stačí obyčejná škrabka na brambory, případně mandolína nebo nějaké šikovné struhadlo. Základem salátu jsou špagety z cukety a mrkve a půlky cherry rajčátek. Pak většinou přidávám plátky ředkviček, někdy papriku. Hodně koriandru, když mám, a nasucho opražené kešu ořechy. Taky se dají přidat nudle a nějaká bílkovina, pak to bude kompletní jídlo, třeba lehčí oběd do práce. A teď ta zálivka: cca 20g cukru rozpustím v asi 75ml vody, a do toho přijde 25ml rybí omáčky (vegetariáni nahradí soli, ale nebude to úplně ono), šťáva z 1 citronu nebo limetky, prolisované 2 stroužky česneku a nakrájená chilli paprička. Konkrétní množství ingrediencí ale dolaďte podle vlastní chuti.

Zdá se, že tenhle podnik stojí za návštěvu - Bún Kitchen Restaurant v Černé labuti, Na Poříči 25.
Otevřeno od 30. srpna, denně od 10—22 h - už jste někdo byli?

Asijské polévky zažívají nevídaný boom — Noviny&Novinky Nejen v metropolích, ale i v menších městech se otevírá každou chvíli nová restaurace nebo bistro. Víte ale přesně, jaký je rozdíl mezi polévkami Ramen, Pho a Bún?

Tyhle genové modifikace asi budou mít míň odpůrců, než mí třeba GMO sója. Navíc průmysl rostoucí kolem využívání konopí hodně rychle roste, u nás do téhle oblasti hodně investuje třeba Karel Janeček.

Konopí pro nemocné i obézní. Vědci zkoumají, jak získat z rostliny získat prospěšné látky | Věda | Lidovky.cz Konopí produkující omamné látky stálo dlouho mimo zákon a tudíž i mimo zájem vědců. To se v posledních letech od základů mění. Věda dnes zkoumá, jak se z něj dají vhodné látky získat, aniž by bylo nutné pěstovat rostliny.

(Až) devadesátiletí japonští ragbisté. Člověk by myslel, že v jejich věku už budou mít rozum a budou praktikovat spíš taichi nebo procházky sakurovýma hájema....

These photos of 90-year-old Japanese men competing in full-contact rugby are all the fitness motivation you need Veteran Tokyo rugby players at Fuwaku Rugby Club are still playing the sport in their 90s as Japan prepares to host the World Cup later this year.

Bořitelé mýtů, aneb jak je to s umělými sladidly a vypovídací hodnotou článků na serveru novinky.cz. Myslím, že pánové z Institutu moderní výživy tady odvedli dobrou práci!

▶️ Ačkoliv se všechny oficiální organizace shodují na tom, že při dodržování přijatelných denních dávek (ADI) jsou umělá sladidla bezpečná pro lidskou konzumaci🥤, jedná se bezesporu o jednu z nejvíce kontroverzních složek potravy. Tuto přehnanou démonizaci umělých sladidel totiž podporují bulvární články, jako je například ten dnešní ze serveru Novinky.cz

✅ Jak je to s umělými sladidly a jejich bezpečností doopravdy? Umělá sladidla jsou látky, které mají sladkou chuť a obvykle jsou i několikanásobně sladší v porovnání s běžnými cukry, ale na rozdíl od sacharidů zpravidla neobsahují téměř žádné kalorie. Díky důkladnému schvalovacímu procesu umělých sladidel před jejich použitím v potravinářství se nemusíme přehnaně obávat nežádoucích účinků při dodržování přijatelných denních dávek (ADI). Z důvodu vysoké sladivosti se navíc umělá sladidla vyskytují v potravinách a nápojích jen ve velmi malých koncentracích a zdaleka se ani nepřibližují množství, které se běžně používá v animálních studiích při posuzování jejich bezpečnosti! Umělá sladidla patří mezi jedny z nejvíce otestovaných látek v lidské výživě. Rádi bychom proto reagovali na bulvární článek zveřejněný dnes na serveru Novinky.cz, který hrubě porušuje několik bodů Etické kodexu novináře‼️ Níže přidáváme vždy citaci ze článku a vysvětlení.

> https://www.institutmodernivyzivy.cz/umela-sladila/

❌ “Riziko předčasné smrti bylo úplně nejvyšší u lidí, kteří nahradili slazené nápoje cukrem za nápoje slazené umělými sladidly. U těchto lidí navíc bylo zjištěno o 40 % vyšší riziko srdečních onemocnění.”

✅ Ve zmíněné studii k žádnému nahrazení slazených nápojů za jejich varianty s umělými sladidly nedošlo, protože sběr dat probíhal formou dotazníků či rozhovorů pouze na začátku studie, kdy účastníci retrospektivně uváděli frekvenci a typ konzumovaných nápojů[1]! Na základě toho byli rozděleni do skupin podle typu a míry konzumace těchto nápojů. Ve skupině, která konzumovala více jak 2 sklenice nápojů s umělými sladidly denně bylo riziko kardiovaskulárních onemocnění opravdu vyšší, nicméně ve skupině, která přijímala 1-2 nápoje denně bylo riziko již srovnatelné. Hlavní problém je však v tom, že se jedná o observační studii, která nedokazuje kauzalitu, ale pouze korelaci. V uvedené studii to SAMOTNÍ AUTOŘI ZMIŇUJÍ👨‍⚕️👩‍🔬 a dokonce přiznávají závažnou limitaci v podobě jednorázového posouzení příjmu nápojů pouze na začátku studie - je totiž velmi pravděpodobné, že příjem těchto nápojů se za 16 let mohl měnit.

❌ “Problém ale je, že tyto sladidla mají naprosto devastující vliv na náš střevní mikrobiom, tedy na 100 bilionů mikrobů, jež vytvářejí harmonii v našich střevech.”

✅ Sami jsme v minulosti upozorňovali na riziko poškození mikrobiomu🦠 při pravidelné konzumaci umělých sladidel a zmiňovali tuto skutečnost i na většině našich přednášek či kurzů. Tato informace pochází z velmi hojně citované studie publikované již v roce 2014 v prestižním časopise Nature, která zjistila spojitost konzumace umělých sladidel, poškození mikrobiomu a zhoršení inzulinové senzitivity[2]. Problém je však v tom, že většina těchto závěrů bylo extrapolováno z animálních studií provedených konkrétně na laboratorních myších🐁, které mají v porovnání s námi velmi odlišný metabolismus. Do této doby bohužel existují pouze dvě studie provedené na lidech.

✅ První studie na lidech byla pouze observačního charakteru a tato studie spojila konzumaci umělých sladidel s inzulinovou rezistencí. Problém je však v tom, že lidé, kteří konzumují umělá sladidla mají obvykle vyšší BMI či jsou přímo obézní. A právě obezita je jeden z rizikových faktorů a často i vede k inzulinové rezistenci a později i k diabetu 2. typu. To znamená, že závěry těchto studií se dají vysvětlit tzv. reverzní kauzalitou, kdy obézní lidé s již vzniklou inzulinovou rezistencí konzumují umělá sladidla s cílem shodit hmotnost [3].

❌ “Podobný výzkum byl následně proveden i na lidech, přičemž po týdenním pití nápojů s umělými sladidly se i u nich objevily známky glukózové intolerance.”

✅ Druhá analýza od Sueze o negativním vlivu umělých sladidel, respektive sacharinu, měla také spoustu limitací. V této studii totiž bylo pouze 7 participantů, kteří konzumovali maximální přijatelnou dávku sacharinu po dobu jednoho týdne. Po týdnu došlo ke zhoršení glykemické odpovědi u 4 ze 7 subjektů. U dalších 3 subjektů došlo překvapivě naopak k mírnému zlepšení glykemické odpovědi (ačkoliv nebylo signifikantní). Další problém je, že autoři této studie bohužel neudávají přesná data těchto glykemických odpovědí a také nekontrolovali jídelníček. Subjekty navíc pravidelně umělá sladidla před zařazením do této studie nekonzumovali a v podstatě ze dne na den došlo ke zvýšení příjmu umělých sladidel z 0 na ekvivalent přibližně 6 plechovek dietní koly denně, což obvykle neodpovídá reálným podmínkám. Přičemž my již víme, že náš gastrointestinální trakt či mikrobiom se dokáže adaptovat na různé typy stravování. Tuto studii tedy limitovala i délka jejího trvání a také se zabývala pouze sacharinem, její výsledky tedy nejsou automaticky přenositelné i na jiná umělá sladidla.

❌ “Pokud přece jen nedokážete fungovat bez sladké chuti, pak mohou být určitým řešením listy stévie, jež jsou po staletí k tomuto účelu používány v Brazílii.”

✅ I přesto, že je sladidlo stévie považováno za přírodní, v potravinářství se používají tzv. steviol-glykosidy, které jsou vyrobeny průmyslově. Paradoxně je stévie navíc v porovnání s aspartamem či sukrálozou mnohem méně otestovaná. Její bezpečnostní profil je tedy obecně horší, i když se jedná o “přírodní” sladidlo.

✅ Celou tuto problematiku sladidel a střevního mikrobiomu hezky shrnuje recentní systematický přehled[4] se závěrem:

▶️ “Několik studií podávání umělého sladidla sacharinu u hlodavců prokázalo změny střevního mikrobiomu, avšak primárně se jedná o vysoké dávky, které nejsou relevantní pro lidskou konzumaci. Tato a další studie zjistily, že nejsou důkazy pro tvrzení ohledně negativního vlivu umělých sladidel na střevní mikrobiom. Uvedená data poskytují jasné důkazy, že změny ve stravování nezávislé na příjmu umělých sladidel jsou zřejmě hlavními determinanty, které ovlivňují náš mikrobiom. Toto potvrzuje i pohled všech relevantních mezinárodních organizací, které označují schválená umělá sladidla jako bezpečná.”

▶️ Zdá se, že Novinky tento článek “převzaly” z bulvárního serveru dailymail[5] a i přesto, že se v jejich článku odvolávají na vědecké studie, ani jednu z nich v článku necitují! To považujeme za velmi nekorektní. Obecně také tento text porušuje spoustu dalších bodů z Etického kodexu novináře[6].

🏁 Na závěr bychom chtěli dodat, že v žádném případě NEDOPORUČUJEME pravidelné pití nápojů s obsahem umělých sladidel, ale co nám opravdu vadí, je lživé očerňování určitých složek potravy a desinterpretace vědeckého výzkumu. Pokud tedy máte jednou za čas chuť na nápoj s umělými sladidly, bez výčitek si ho dejte, protože stále platí, že podle dosavadního vědeckého výzkumu jsou umělá sladidla bezpečná pro lidskou konzumaci a jedna plechovka dietní koly vám neudělá vůbec nic. Nicméně stále bychom neměli zapomínat na zásady zdravého životního stylu a měli bychom preferovat co nejméně průmyslově zpracované potraviny (které zpravidla umělá sladidla neobsahují) a jako základ pitného režimu volit čistou vodu a jiné neslazené nápoje, jako je například zelený čaj🍵 nebo kvalitní káva☕️, jejichž pití má spoustu benefitů.

📚 CELÝ ČLÁNEK S LITERATUROU najdete přehledně v rozšířené verzi na našem webu:

> https://www.institutmodernivyzivy.cz/umela-sladila/

▶️ Pokud vás zajímá problematika umělých sladidel více do hloubky, můžete se podívat na naše starší články:

https://www.institutmodernivyzivy.cz/jsou-umela-sladidla-nebezpecna/
https://www.institutmodernivyzivy.cz/aspartam/

▶️ A pokud se Vám článek líbil, jako vždy budeme velice rádi za sdílení💻📱 , moc Vám děkujeme 🙂

Vegetarianstvi, respektive veganství rozložené na prvočinitele - najděte si 10 minut na přečtení!

🤔 Už jste slyšeli o připravovaném dokumentu o benefitech veganské stravy🥦 ve sportu 🚴‍♀️ s kontroverzním popiskem "...world-renowned athletes and scientists who prove that everything he had been taught about protein was a lie."? V dokumentu se dokonce objeví i Arnold Schwarzenegger. Co na to říkáte?🧐

🎥 Trailer: https://www.imdb.com/title/tt7455754/

❌ Už i pouhý trailer je plný anekdotálních "důkazů" a manipulativních tvrzení a samozřejmě nechybí porovnávání člověka s býložravci. Nicméně, v traileru nás nejvíce zaujalo tvrzení o římských gladiátorech, že byli ztělesněním síly a přitom jedli převážně rostlinnou stravu: "How could the original professional fighters be so powerful eating only plants?" Jak je to však doopravdy?🤨

✅ Zdá se, že gladiátoři dle izotopové analýzy kostí zřejmě opravdu konzumovali převážně rostlinnou stravu s velkou převahou sacharidů🥕🍞, která byla převážně vegetariánská (nikoliv veganská!) a dokonce museli již v té době doplňovat vápník odvary z vypalovaného dřeva nebo kostní moučkou. Nicméně, je nutné si uvědomit, že gladiátoři nebyli žádní elitní sportovci, ale jednalo se o OTROKY, ZLOČINCE ČI VÁLEČNÉ ZAJATCE. V žádném případě tedy nebyli "krmeni" pro jejich optimální zdraví či výkonnost ❤️, ale jen pro jejich krátkodobé přežití💀 a SHOW zřejmě také s co nejnižšími náklady.

✅ Vegetariánská strava u gladiátorů tedy neměla nic společného s etickou či enviromentální problematikou, ani dlouhodobým zdravím gladiátorů, kteří často žili jen několik týdnů či měsíců. Pravděpodobné vysvětlení je totiž mnohem prozaičtější - gladiátoři zřejmě dostávali vegetariánskou stravu s převahou jednoduchých sacharidů🍊 kvůli tomu, protože ve skutečnosti byli a chtěli být "tlustí" (nebo aspoň většina z nich). Dostatečné zásoby podkožního tuku jim totiž poskytovaly mechanickou ochranu před sečnými a řeznými ranami⚔️. Gladiátoři s dostatečnou mírou podkožního tuku byli odolnější proti poškození nervových a cévních struktur a tedy i vykrvácení a déle vydrželi v boji i s povrchovými ranami, což znamenalo lepší show🎪, delší přežití a výnosnější investici💰.

✅ Představa o vyrýsovaných a svalnatých postavách gladiátorů💪 je tedy nejspíše vykonstruovaná a zkreslená vlivem filmového průmyslu 📺😏.

🏁 Samozřejmě jsme zvědaví na celý dokument, který vychází v průběhu září. Pokud si zatím chcete připomenout nejčastější veganské mýty včetně úsměvného tvrzení veganského strongmana Patrika Baboumiana🏋️‍♂️ v traileru o tom, že svalnatý býk také nejí maso, podívejte se na náš velký článek o veganských mýtech o výživě člověka: https://www.institutmodernivyzivy.cz/veganske-myty/

Zdroje:
LÖSCH, Sandra, et al. Stable isotope and trace element studies on gladiators and contemporary Romans from Ephesus (Turkey, 2nd and 3rd Ct. AD)-implications for differences in diet. PloS one, 2014, 9.10: e110489.

KANZ, Fabian; GROSSSCHMIDT, Karl. 19. Dying in the arena: the osseous evidence from Ephesian gladiators. In: Roman Amphitheatres and Spectacula, a 21st-century Perspective: Papers from an International Conference Held at Chester, 16th-18th February, 2007. British Archaeological Reports Limited, 2009. p. 211.